Abdijáš
Chapter 1

Abdijáš

Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Abdijáš 1

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.
1Видиво Авдія. — Так говорить Господь Бог про Едом: До нас надійшла була од Господа Бога звістка, що посланий був до народів посол, сказати їм: Уставайте, виступимо в похід проти нього!
2Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.
2Глянь, тебе невеличким зробив я між народами, й тебе нї-за-що не мають.
3Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?
3Та тебе обманила гординя в серцї твому, ти бо живеш у провалах між скелями на високих місцях і міркуєш у серцї: Хто вниз мене скине?
4Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.
4Але хоч би ти піднявся, як орел, високо й між зорями гнїздо собі вимостив, то я тебе й звідти скину, говорить Господь Бог.
5Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?
5Чи се ж не злодїї дібрались до тебе, чи не ночні розбишаки, що тебе так спустошено? Та вони вкрали би лиш стільки, скілько б їм треба. А як би до тебе зібрались обирателї винограду, то хиба ж вони не зоставили б хоч скілько грон?
6Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!
6Ато ж — як же пограблять Езава й перешукають усї сховища у нього!
7Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.
7Аж поза гряницї виженуть тебе, а всї побратими твої обмануть тебе; здружені з тобою переможуть тебе, а ті, що хлїб твій їдять, будуть побивати тебе. О, нема в Едома розуму!
8Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?
8Се ж усе збудеться того дня, коли я вигублю мудрих у Едомі, і розумних із гір Езавових, говорить Господь.
9I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.
9Страхом побиті будуть хоробрі мужі твої, Темане, щоб так усї були вигублені побоєм на Езавових горах.
10Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.
10За пригнїтаннє твого брата Якова тебе сором окриє, і будеш викоренений по віки.
11Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.
11Того дня, коли ти виступив проти нього; того дня, коли чужинцї відводили військо його в неволю, коли чужоплемінники ввіходили в ворота його й про Ерусалим метали жереб, був і ти одним ізміж них.
12Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti.
12Не годилося б тобі приглядатись з утаєною втїхою горю в день брата твого, в день переведення його в чужину; не неналежало б тобі радуватись у день погибелї синів Юдиних та розширювати рота в день біди їх.
13Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.
13Не годилось би тобі вдиратись у ворота мого народу в день нужди його, та дивитись на його лихо в день погибелї його, або посягати за добром його лихої в нього години;
14Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.
14Анї стояти на роздоріжжях, щоб убивати втїкачів його, або зраджувати тих, що в день нещастя уцїлїли.
15Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.
15Бо наближується день Господень на всї народи, й що ти чинив, те й тобі станеться; відплата твоя впаде на голову тобі.
16Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.
16Бо як ви пили на горі моїй сьвятій, так всї народи (з вами) пити муть і проковтнуть, та й минуться, наче б їх і не було.
17Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.
17А на Сион-горі буде спасеннє, й буде вона сьвятинею; і дом Яковів візьме в посїданнє займанщину свою.
18I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.
18І буде дом Яковів огнем, а дом Йосифів — полумєм, дом же Езавів — соломою; і запалять вони його й вигублять, та й не зістанеться нїкого з дому Езавового, бо так сказав Господь.
19A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.
19Полудняне одержять гору Езавову, подоляне ж впокорять собі Филистіїв, і посядуть країну Ефраїмову й країну Самарийську, а Бенямин посяде Галаад.
20I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.
20А повернувші з неволї зміж війська синів Ізрайлевих заволодїють землею Канаанською аж до Сарепти, переселенцї ж Ерусалимські, що жиють у Сефарадї, одержать міста полуденні.
21I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.
21І прийдуть вибавителї на Сион-гору, щоб осудити гору Езавову, — і настане царство Господнє.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.