Žalmy 139
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
1For the Leader. A Psalm of David. O LORD, Thou hast searched me, and known me.
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
2Thou knowest my downsitting and mine uprising, Thou understandest my thought afar off.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
3Thou measurest my going about and my lying down, and art acquainted with all my ways.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
4For there is not a word in my tongue, but, lo, O LORD, Thou knowest it altogether.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
5Thou hast hemmed me in behind and before, and laid Thy hand upon me.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
6Such knowledge is too wonderful for me; too high, I cannot attain unto it.
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
7Whither shall I go from Thy spirit? or whither shall I flee from Thy presence?
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
8If I ascend up into heaven, Thou art there; if I make my bed in the nether-world, behold, Thou art there.
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
9If I take the wings of the morning, and dwell in the uttermost parts of the sea;
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
10Even there would Thy hand lead me, and Thy right hand would hold me.
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
11And if I say: 'Surely the darkness shall envelop me, and the light about me shall be night';
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
12Even the darkness is not too dark for Thee, but the night shineth as the day; the darkness is even as the light.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
13For Thou hast made my reins; Thou hast knit me together in my mother's womb.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
14I will give thanks unto Thee, for I am fearfully and wonderfully made; wonderful are Thy works; and that my soul knoweth right well.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
15My frame was not hidden from Thee, when I was made in secret, and curiously wrought in the lowest parts of the earth.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
16Thine eyes did see mine unformed substance, and in Thy book they were all written — even the days that were fashioned, when as yet there was none of them.
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
17How weighty also are Thy thoughts unto me, O God! How great is the sum of them!
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
18If I would count them, they are more in number than the sand; were I to come to the end of them, I would still be with Thee.
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
19If Thou but wouldest slay the wicked, O God — depart from me therefore, ye men of blood;
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
20Who utter Thy name with wicked thought, they take it for falsehood, even Thine enemies —
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
21Do not I hate them, O LORD, that hate Thee? And do not I strive with those that rise up against Thee?
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
22I hate them with utmost hatred; I count them mine enemies.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
23Search me, O God, and know my heart, try me, and know my thoughts;
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
24And see if there be any way in me that is grievous, and lead me in the way everlasting.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.