مزامیر 44
Old Persian Version (ترجمه قدیم)Translation
Old Persian Version (ترجمه قدیم)
Kralice Bible (1613)
1ای خدا به گوشهای خود شنیدهایم وپدران ما، ما را خبر دادهاند، از کاری که در روزهای ایشان و در ایام سلف کردهای.
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
2تو بهدست خود امتها را بیرون کردی، اماایشان را غرس نمودی. قومها را تباه کردی، اما ایشان را منتشر ساختی.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
3زیرا که به شمشیر خود زمین را تسخیر نکردند و بازوی ایشان ایشان را نجات نداد. بلکه دست راست تو وبازو و نور روی تو. زیرا از ایشان خرسندبودی.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4ای خدا تو پادشاه من هستی. پس برنجات یعقوب امر فرما.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5به مدد تو دشمنان خود راخواهیم افکند و به نام تو مخالفان خویش راپایمال خواهیم ساخت.
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6زیرا بر کمان خودتوکل نخواهم داشت و شمشیرم مرا خلاصی نخواهد داد.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7بلکه تو ما را از دشمنان ما خلاصی دادی و مبغضان ما را خجل ساختی.
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
8تمامی روزبر خدا فخر خواهیم کرد و نام تو را تا به ابد تسبیح خواهیم خواند، سلاه.
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9لیکن الان تو ما را دورانداخته و رسوا ساختهای و با لشکرهای ما بیرون نمی آیی.
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
10و ما را از پیش دشمن روگردان ساختهای و خصمان ما برای خویشتن تاراج میکنند.
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11ما را مثل گوسفندان برای خوراک تسلیم کردهای و ما را در میان امتها پراکنده ساختهای.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
12قوم خود را بیبها فروختی و ازقیمت ایشان نفع نبردی.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13ما را نزد همسایگان ماعار گردانیدی. اهانت و سخریه نزد آنانی که گرداگرد مایند.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
14ما را در میان امت هاضربالمثل ساختهای. جنبانیدن سر در میان قومها.
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
15و رسوایی من همه روزه در نظر من است. و خجالت رویم مرا پوشانیده است،
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16ازآواز ملامت گو و فحاش، از روی دشمن و انتقام گیرنده.
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
17این همه بر ما واقع شد. اما تو را فراموش نکردیم و در عهد تو خیانت نورزیدیم.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
18دل مابه عقب برنگردید و پایهای ما از طریق تو انحراف نورزید.
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19هرچند ما را در مکان اژدرها کوبیدی و ما را به سایه موت پوشانیدی.
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20نام خدای خود را هرگز فراموش نکردیم و دست خود را به خدای غیر برنیفراشتیم.
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
21آیا خدا این راغوررسی نخواهد کرد؟ زیرا او خفایای قلب رامی داند.
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22هر آینه بهخاطر تو تمامی روز کشته میشویم و مثل گوسفندان ذبح شمرده میشویم.
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23ای خداوند بیدار شو چراخوابیدهای؟ برخیز و ما را تا به ابد دور مینداز.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24چرا روی خود را پوشانیدی و ذلت و تنگی مارا فراموش کردی؟
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
25زیرا که جان ما به خاک خم شده است و شکم ما به زمین چسبیده.
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26به جهت اعانت ما برخیز و بخاطر رحمانیت خود ما رافدیه ده.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
no verse 27 in this text
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.