Salmos 44
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1Al Músico principal: de los hijos de Coré: Masquil. OH Dios, con nuestros oídos hemos oído, nuestros padres nos han contado, la obra que hiciste en sus días, en los tiempos antiguos.
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
2Tú con tu mano echaste las gentes, y los plantaste á ellos; afligiste los pueblos, y los arrojaste.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
3Porque no se apoderaron de la tierra por su espada, ni su brazo los libró; sino tu diestra, y tu brazo, y la luz de tu rostro, porque te complaciste en ellos.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4Tú, oh Dios, eres mi rey: manda saludes á Jacob.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5Por medio de ti sacudiremos á nuestros enemigos: en tu nombre atropellaremos á nuestros adversarios.
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6Porque no confiaré en mi arco, ni mi espada me salvará.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7Pues tú nos has guardado de nuestros enemigos, y has avergonzado á los que nos aborrecían.
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
8En Dios nos gloriaremos todo tiempo, y para siempre loaremos tu nombre. (Selah.)
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9Empero nos has desechado, y nos has hecho avergonzar; y no sales en nuestros ejércitos.
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
10Nos hiciste retroceder del enemigo, y saqueáron nos para sí los que nos aborrecían.
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11Pusístenos como á ovejas para comida, y esparcístenos entre las gentes.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
12Has vendido tu pueblo de balde, y no pujaste en sus precios.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13Pusístenos por vergüenza á nuestros vecinos, por escarnio y por burla á los que nos rodean.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
14Pusístenos por proverbio entre las gentes, por movimiento de cabeza en los pueblos.
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
15Cada día mi vergüenza está delante de mí, y cúbreme la confusión de mi rostro,
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16Por la voz del que me vitupera y deshonra, por razón del enemigo y del que se venga.
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
17Todo esto nos ha venido, y no nos hemos olvidado de ti; y no hemos faltado á tu pacto.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
18No se ha vuelto atrás nuestro corazón, ni tampoco se han apartado nuestros pasos de tus caminos.
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19Cuando nos quebrantaste en el lugar de los dragones, y nos cubriste con sombra de muerte,
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20Si nos hubiésemos olvidado del nombre de nuestro Dios, ó alzado nuestras manos á dios ajeno,
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
21¿No demandaría Dios esto? porque él conoce los secretos del corazón.
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22Empero por tu causa nos matan cada día; somos tenidos como ovejas para el matadero.
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23Despierta; ¿por qué duermes, Señor? Despierta, no te alejes para siempre.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24¿Por qué escondes tu rostro, y te olvidas de nuestra aflicción, y de la opresión nuestra?
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
25Porque nuestra alma está agobiada hasta el polvo: nuestro vientre está pegado con la tierra.
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26Levántate para ayudarnos, y redímenos por tu misericordia.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
no verse 27 in this text
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.