詩篇 44
Chinese Union Version, punctuated (Traditional)
Kralice Bible (1613)
1上帝啊，你在古時， 我們列祖的日子所行的事， 我們親耳聽見了； 我們的列祖也給我們述說過。
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
2你曾用手趕出外邦人， 卻栽培了我們列祖； 你苦待列邦， 卻叫我們列祖發達。
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
3因為他們不是靠自己的刀劍得地土， 也不是靠自己的膀臂得勝， 乃是靠你的右手、你的膀臂， 和你臉上的亮光， 因為你喜悅他們。
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4上帝啊，你是我的王； 求你出令使 雅各 得勝。
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5我們靠你要推倒我們的敵人， 靠你的名要踐踏那起來攻擊我們的人。
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6因為，我必不靠我的弓； 我的刀也不能使我得勝。
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7惟你救了我們脫離敵人， 使恨我們的人羞愧。
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
8我們終日因上帝誇耀， 還要永遠稱謝你的名。 （細拉）
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9但如今你丟棄了我們，使我們受辱， 不和我們的軍兵同去。
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
10你使我們向敵人轉身退後； 那恨我們的人任意搶奪。
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11你使我們當作快要被吃的羊， 把我們分散在列邦中。
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
12你賣了你的子民也不賺利， 所得的價值並不加添你的 資財 。
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13你使我們受鄰國的羞辱， 被四圍的人嗤笑譏刺。
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
14你使我們在列邦中作了笑談， 使眾民向我們搖頭。
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
15我的凌辱終日在我面前， 我臉上的羞愧將我遮蔽，
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16都因那辱罵毀謗人的聲音， 又因仇敵和報仇人的緣故。
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
17這都臨到我們身上， 我們卻沒有忘記你， 也沒有違背你的約。
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
18我們的心沒有退後； 我們的腳也沒有偏離你的路。
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19你在野狗之處壓傷我們， 用死蔭遮蔽我們。
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20倘若我們忘了上帝的名， 或向別神舉手，
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
21上帝豈不鑒察這事嗎？ 因為他曉得人心裏的隱秘。
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22我們為你的緣故終日被殺； 人看我們如將宰的羊。
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23主啊，求你睡醒，為何儘睡呢？ 求你興起，不要永遠丟棄 我們 ！
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24你為何掩面， 不顧我們所遭的苦難和所受的欺壓？
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
25我們的性命伏於塵土； 我們的肚腹緊貼地面。
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26求你起來幫助我們！ 憑你的慈愛救贖我們！
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
no verse 27 in this text
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.