詩篇 142
Chinese Union Version, punctuated (Traditional)
Kralice Bible (1613)
1我發聲哀告耶和華， 發聲懇求耶和華。
1Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.
2我在他面前吐露我的苦情， 陳說我的患難。
2Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.
3我的靈在我裏面發昏的時候， 你知道我的道路。 在我行的路上， 敵人為我暗設網羅。
3Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
4求你向我右邊觀看， 因為沒有人認識我； 我無處避難， 也沒有人眷顧我。
4Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
5耶和華啊，我曾向你哀求。 我說：你是我的避難所； 在活人之地，你是我的福分。
5Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
6求你側耳聽我的呼求， 因我落到極卑之地； 求你救我脫離逼迫我的人， 因為他們比我強盛。
6K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
7求你領我出離被囚之地， 我好稱讚你的名。 義人必環繞我， 因為你是用厚恩待我。
7Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.
no verse 8 in this text
8Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.