Psaumes 44
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. Des fils de Koré. Cantique.
1Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.
2O Dieu! Nous avons entendu de nos oreilles, Nos pères nous ont raconté Les œuvres que tu as accomplies de leur temps, Aux jours d’autrefois.
2Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
3De ta main tu as chassé des nations pour les établir, Tu as frappé des peuples pour les étendre.
3Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
4Car ce n’est point par leur épée qu’ils se sont emparés du pays, Ce n’est point leur bras qui les a sauvés; Mais c’est ta droite, c’est ton bras, c’est la lumière de ta face, Parce que tu les aimais.
4Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
5O Dieu! Tu es mon roi: Ordonne la délivrance de Jacob!
5Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
6Avec toi nous renversons nos ennemis, Avec ton nom nous écrasons nos adversaires.
6V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
7Car ce n’est pas en mon arc que je me confie, Ce n’est pas mon épée qui me sauvera;
7Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
8Mais c’est toi qui nous délivres de nos ennemis, Et qui confonds ceux qui nous haïssent.
8Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
9Nous nous glorifions en Dieu chaque jour, Et nous célébrerons à jamais ton nom. — Pause.
9A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
10Cependant tu nous repousses, tu nous couvres de honte, Tu ne sors plus avec nos armées;
10Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
11Tu nous fais reculer devant l’ennemi, Et ceux qui nous haïssent enlèvent nos dépouilles.
11Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
12Tu nous livres comme des brebis à dévorer, Tu nous disperses parmi les nations.
12Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
13Tu vends ton peuple pour rien, Tu ne l’estimes pas à une grande valeur.
13Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
14Tu fais de nous un objet d’opprobre pour nos voisins, De moquerie et de risée pour ceux qui nous entourent;
14Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
15Tu fais de nous un objet de sarcasme parmi les nations, Et de hochements de tête parmi les peuples.
15Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
16Ma honte est toujours devant moi, Et la confusion couvre mon visage,
16Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
17A la voix de celui qui m’insulte et m’outrage, A la vue de l’ennemi et du vindicatif.
17A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
18Tout cela nous arrive, sans que nous t’ayons oublié, Sans que nous ayons violé ton alliance:
18Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
19Notre cœur ne s’est point détourné, Nos pas ne se sont point éloignés de ton sentier,
19Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
20Pour que tu nous écrases dans la demeure des chacals, Et que tu nous couvres de l’ombre de la mort.
20Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
21Si nous avions oublié le nom de notre Dieu, Et étendu nos mains vers un dieu étranger,
21Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
22Dieu ne le saurait-il pas, Lui qui connaît les secrets du cœur?
22Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
23Mais c’est à cause de toi qu’on nous égorge tous les jours, Qu’on nous regarde comme des brebis destinées à la boucherie.
23Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
24Réveille-toi! Pourquoi dors-tu, Seigneur? Réveille-toi! Ne nous repousse pas à jamais!
24Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
25Pourquoi caches-tu ta face? Pourquoi oublies-tu notre misère et notre oppression?
25I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
26Car notre âme est abattue dans la poussière, Notre corps est attaché à la terre.
26Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
27Lève-toi, pour nous secourir! Délivre-nous à cause de ta bonté!
27Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.