Psaumes
Chapter 68
Louis Segond 1910
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Psaumes 68

Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. De David. Psaume. Cantique.
1Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.
2Dieu se lève, ses ennemis se dispersent, Et ses adversaires fuient devant sa face.
2Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
3Comme la fumée se dissipe, tu les dissipes; Comme la cire se fond au feu, Les méchants disparaissent devant Dieu.
3Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
4Mais les justes se réjouissent, ils triomphent devant Dieu, Ils ont des transports d’allégresse.
4Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5Chantez à Dieu, célébrez son nom! Frayez le chemin à celui qui s’avance à travers les plaines! L’Éternel est son nom: réjouissez-vous devant lui!
5Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
6Le père des orphelins, le défenseur des veuves, C’est Dieu dans sa demeure sainte.
6Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
7Dieu donne une famille à ceux qui étaient abandonnés, Il délivre les captifs et les rend heureux; Les rebelles seuls habitent des lieux arides.
7Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8O Dieu! Quand tu sortis à la tête de ton peuple, Quand tu marchais dans le désert, — Pause.
8Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
9La terre trembla, les cieux se fondirent devant Dieu, Le Sinaï s’ébranla devant Dieu, le Dieu d’Israël.
9Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
10Tu fis tomber une pluie bienfaisante, ô Dieu! Tu fortifias ton héritage épuisé.
10Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
11Ton peuple établit sa demeure dans le pays Que par ta bonté, ô Dieu! Tu avais préparé pour les malheureux.
11Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12Le Seigneur dit une parole, Et les messagères de bonnes nouvelles sont une grande armée:
12Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13Les rois des armées fuient, fuient, Et celle qui reste à la maison partage le butin.
13Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14Tandis que vous reposez au milieu des étables, Les ailes de la colombe sont couvertes d’argent, Et son plumage est d’un jaune d’or.
14Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15Lorsque le Tout-Puissant dispersa les rois dans le pays, La terre devint blanche comme la neige du Tsalmon.
15Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16Montagnes de Dieu, montagnes de Basan, Montagnes aux cimes nombreuses, montagnes de Basan,
16Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17Pourquoi, montagnes aux cimes nombreuses, avez-vous de l’envie Contre la montagne que Dieu a voulue pour résidence? L’Éternel n’en fera pas moins sa demeure à perpétuité.
17Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
18Les chars de l’Éternel se comptent par vingt mille, Par milliers et par milliers; Le Seigneur est au milieu d’eux, le Sinaï est dans le sanctuaire.
18Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
19Tu es monté dans les hauteurs, tu as emmené des captifs, Tu as pris en don des hommes; Les rebelles habiteront aussi près de l’Éternel Dieu.
19Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
20Béni soit le Seigneur chaque jour! Quand on nous accable, Dieu nous délivre. — Pause.
20Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.
21Dieu est pour nous le Dieu des délivrances, Et l’Éternel, le Seigneur, peut nous garantir de la mort.
21Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22Oui, Dieu brisera la tête de ses ennemis, Le sommet de la tête de ceux qui vivent dans le péché.
22Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
23Le Seigneur dit: Je les ramènerai de Basan, Je les ramènerai du fond de la mer,
23Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
24Afin que tu plonges ton pied dans le sang, Et que la langue de tes chiens ait sa part des ennemis.
24A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
25Ils voient ta marche, ô Dieu! La marche de mon Dieu, de mon roi, dans le sanctuaire.
25Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26En tête vont les chanteurs, puis ceux qui jouent des instruments, Au milieu de jeunes filles battant du tambourin.
26Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
27Bénissez Dieu dans les assemblées, Bénissez le Seigneur, descendants d’Israël!
27V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
28Là sont Benjamin, le plus jeune, qui domine sur eux, Les chefs de Juda et leur troupe, Les chefs de Zabulon, les chefs de Nephthali.
28Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29Ton Dieu ordonne que tu sois puissant; Affermis, ô Dieu, ce que tu as fait pour nous!
29Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
30De ton temple tu règnes sur Jérusalem; Les rois t’apporteront des présents.
30Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
31Épouvante l’animal des roseaux, La troupe des taureaux avec les veaux des peuples, Qui se prosternent avec des pièces d’argent! Disperse les peuples qui prennent plaisir à combattre!
31Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32Des grands viennent de l’Égypte; L’Éthiopie accourt, les mains tendues vers Dieu.
32Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33Royaumes de la terre, chantez à Dieu, Célébrez le Seigneur! — Pause.
33Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34Chantez à celui qui s’avance dans les cieux, les cieux éternels! Voici, il fait entendre sa voix, sa voix puissante.
34Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
35Rendez gloire à Dieu! Sa majesté est sur Israël, et sa force dans les cieux.
35Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
36De ton sanctuaire, ô Dieu! Tu es redoutable. Le Dieu d’Israël donne à son peuple la force et la puissance. Béni soit Dieu!
36Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.