Ecclésiaste 1
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Paroles de l’Ecclésiaste, fils de David, roi de Jérusalem.
1Slova kazatele syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2Vanité des vanités, dit l’Ecclésiaste, vanité des vanités, tout est vanité.
2Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, a všecko marnost.
3Quel avantage revient-il à l’homme de toute la peine qu’il se donne sous le soleil?
3Jaký užitek má člověk ze všelijaké práce své, kterouž vede pod sluncem?
4Une génération s’en va, une autre vient, et la terre subsiste toujours.
4Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.
5Le soleil se lève, le soleil se couche; il soupire après le lieu d’où il se lève de nouveau.
5Vychází slunce, i zapadá slunce, a k místu svému chvátá, kdež vychází.
6Le vent se dirige vers le midi, tourne vers le nord; puis il tourne encore, et reprend les mêmes circuits.
6Jde ku poledni, a obrací se na půlnoci, sem i tam se toče, chodí vítr, a okolky svými navracuje se vítr.
7Tous les fleuves vont à la mer, et la mer n’est point remplie; ils continuent à aller vers le lieu où ils se dirigent.
7Všecky řeky jdou do moře, a však se moře nepřeplňuje; do místa, do něhož tekou řeky, navracují se, aby zase odtud vycházely.
8Toutes choses sont en travail au-delà de ce qu’on peut dire; l’œil ne se rassasie pas de voir, et l’oreille ne se lasse pas d’entendre.
8Všecky věci jsou plné zaneprázdnění, aniž může člověk vymluviti; nenasytí se oko hleděním, aniž se naplní ucho slyšením.
9Ce qui a été, c’est ce qui sera, et ce qui s’est fait, c’est ce qui se fera, il n’y a rien de nouveau sous le soleil.
9Což bylo, jest to, což býti má; a což se nyní děje, jest to, což se díti bude; aniž jest co nového pod sluncem.
10S’il est une chose dont on dise: Vois ceci, c’est nouveau! Cette chose existait déjà dans les siècles qui nous ont précédés.
10Jest-liž jaká věc, o níž by říci mohl: Pohleď, toť jest cosi nového? Ano již to bylo před věky, kteříž byli před námi.
11On ne se souvient pas de ce qui est ancien; et ce qui arrivera dans la suite ne laissera pas de souvenir chez ceux qui vivront plus tard.
11Není paměti prvních věcí, aniž také potomních, kteréž budou, památka zůstane u těch, jenž potom nastanou.
12Moi, l’Ecclésiaste, j’ai été roi d’Israël à Jérusalem.
12Já kazatel byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě,
13J’ai appliqué mon cœur à rechercher et à sonder par la sagesse tout ce qui se fait sous les cieux: c’est là une occupation pénible, à laquelle Dieu soumet les fils de l’homme.
13A přiložil jsem mysl svou k tomu, jak bych vyhledati a vystihnouti mohl rozumností svou všecko to, což se děje pod nebem. (Takové bídné zaměstknání dal Bůh synům lidským, aby se jím bědovali.)
14J’ai vu tout ce qui se fait sous le soleil; et voici, tout est vanité et poursuite du vent.
14Viděl jsem všecky skutky, dějící se pod sluncem, a aj, všecko jest marnost a trápení ducha.
15Ce qui est courbé ne peut se redresser, et ce qui manque ne peut être compté.
15Což křivého jest, nemůže se zpřímiti, a nedostatkové nemohou sečteni býti.
16J’ai dit en mon cœur: Voici, j’ai grandi et surpassé en sagesse tous ceux qui ont dominé avant moi sur Jérusalem, et mon cœur a vu beaucoup de sagesse et de science.
16Protož tak jsem myslil v srdci svém, řka: Aj, já zvelebil jsem a rozšířil moudrost nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě, a srdce mé dosáhlo množství moudrosti a umění.
17J’ai appliqué mon cœur à connaître la sagesse, et à connaître la sottise et la folie; j’ai compris que cela aussi c’est la poursuite du vent.
17I přiložil jsem mysl svou, abych poznal moudrost a umění, nemoudrost i bláznovství, ale shledal jsem, že i to jest trápení ducha.
18Car avec beaucoup de sagesse on a beaucoup de chagrin, et celui qui augmente sa science augmente sa douleur.
18Nebo kde jest mnoho moudrosti, tu mnoho hněvu; a kdož rozmnožuje umění, rozmnožuje bolest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.