Ecclesiastes 1
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1The words of Ecclesiastes, the son of David, king of Jerusalem.
1Slova kazatele syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2Vanity of vanities, said Ecclesiastes vanity of vanities, and all is vanity.
2Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, a všecko marnost.
3What hath a man more of all his labour, that he taketh under the sun?
3Jaký užitek má člověk ze všelijaké práce své, kterouž vede pod sluncem?
4One generation passeth away, and another generation cometh: but the earth standeth for ever.
4Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.
5The sun riseth, and goeth down, and returneth to his place: and there rising again,
5Vychází slunce, i zapadá slunce, a k místu svému chvátá, kdež vychází.
6Maketh his round by the south, and turneth again to the north: the spirit goeth forward surveying all places round about, and returneth to his circuits.
6Jde ku poledni, a obrací se na půlnoci, sem i tam se toče, chodí vítr, a okolky svými navracuje se vítr.
7All the rivers run into the sea, yet the sea doth not overflow: unto the place from whence the rivers come, they return, to flow again.
7Všecky řeky jdou do moře, a však se moře nepřeplňuje; do místa, do něhož tekou řeky, navracují se, aby zase odtud vycházely.
8All things are hard: man cannot explain them by word. The eye is not filled with seeing, neither is the ear filled with hearing.
8Všecky věci jsou plné zaneprázdnění, aniž může člověk vymluviti; nenasytí se oko hleděním, aniž se naplní ucho slyšením.
9What is it that hath been? the same thing that shall be. What is it that hath been done? the same that shall be done.
9Což bylo, jest to, což býti má; a což se nyní děje, jest to, což se díti bude; aniž jest co nového pod sluncem.
10Nothing under the sun is new, neither is any man able to say: Behold this is new: for it hath already gone before in the ages that were before us.
10Jest-liž jaká věc, o níž by říci mohl: Pohleď, toť jest cosi nového? Ano již to bylo před věky, kteříž byli před námi.
11There is no remembrance of former things: nor indeed of those things which hereafter are to come, shall there be any remembrance with them that shall be in the latter end.
11Není paměti prvních věcí, aniž také potomních, kteréž budou, památka zůstane u těch, jenž potom nastanou.
12I Ecclesiastes was king over Israel in Jerusalem,
12Já kazatel byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě,
13And I proposed in my mind to seek and search out wisely concerning all things that are done under the sun. This painful occupation hath God given to the children of men, to be exercised therein.
13A přiložil jsem mysl svou k tomu, jak bych vyhledati a vystihnouti mohl rozumností svou všecko to, což se děje pod nebem. (Takové bídné zaměstknání dal Bůh synům lidským, aby se jím bědovali.)
14I have seen all things that are done under the sun, and behold all is vanity, and vexation of spirit.
14Viděl jsem všecky skutky, dějící se pod sluncem, a aj, všecko jest marnost a trápení ducha.
15The perverse are hard to be corrected, and the number of fools is infinite.
15Což křivého jest, nemůže se zpřímiti, a nedostatkové nemohou sečteni býti.
16I have spoken in my heart, saying: Behold I am become great, and have gone beyond all in wisdom, that were before me in Jerusalem: and my mind hath contemplated many things wisely, and I have learned.
16Protož tak jsem myslil v srdci svém, řka: Aj, já zvelebil jsem a rozšířil moudrost nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě, a srdce mé dosáhlo množství moudrosti a umění.
17And I have given my heart to know prudence, and learning, and errors, and folly: and I have perceived that in these also there was labour, and vexation of spirit,
17I přiložil jsem mysl svou, abych poznal moudrost a umění, nemoudrost i bláznovství, ale shledal jsem, že i to jest trápení ducha.
18Because In much wisdom there is much indignation: and he that addeth knowledge, addeth also labour.
18Nebo kde jest mnoho moudrosti, tu mnoho hněvu; a kdož rozmnožuje umění, rozmnožuje bolest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.