Psaumes 140
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. Psaume de David.
1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2Éternel, délivre-moi des hommes méchants! Préserve-moi des hommes violents,
2Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
3Qui méditent de mauvais desseins dans leur cœur, Et sont toujours prêts à faire la guerre!
3Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
4Ils aiguisent leur langue comme un serpent, Ils ont sous leurs lèvres un venin d’aspic. — Pause.
4Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.
5Éternel, garantis-moi des mains du méchant! Préserve-moi des hommes violents, Qui méditent de me faire tomber!
5Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
6Des orgueilleux me tendent un piège et des filets, Ils placent des rets le long du chemin, Ils me dressent des embûches. — Pause.
6Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.
7Je dis à l’Éternel: Tu es mon Dieu! Éternel, prête l’oreille à la voix de mes supplications!
7Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
8Éternel, Seigneur, force de mon salut! Tu couvres ma tête au jour du combat.
8Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
9Éternel, n’accomplis pas les désirs du méchant, Ne laisse pas réussir ses projets, de peur qu’il ne s’en glorifie! — Pause.
9Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.
10Que sur la tête de ceux qui m’environnent Retombe l’iniquité de leurs lèvres!
10Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
11Que des charbons ardents soient jetés sur eux! Qu’il les précipite dans le feu, Dans des abîmes, d’où ils ne se relèvent plus!
11Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
12L’homme dont la langue est fausse ne s’affermit pas sur la terre; Et l’homme violent, le malheur l’entraîne à sa perte.
12Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
13Je sais que l’Éternel fait droit au misérable, Justice aux indigents.
13Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.
14Oui, les justes célébreront ton nom, Les hommes droits habiteront devant ta face.
14A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.