Psaumes 109
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. De David. Psaume. Dieu de ma louange, ne te tais point!
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2Car ils ouvrent contre moi une bouche méchante et trompeuse, Ils me parlent avec une langue mensongère,
2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3Ils m’environnent de discours haineux Et ils me font la guerre sans cause.
3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4Tandis que je les aime, ils sont mes adversaires; Mais moi je recours à la prière.
4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5Ils me rendent le mal pour le bien, Et de la haine pour mon amour.
5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6Place-le sous l’autorité d’un méchant, Et qu’un accusateur se tienne à sa droite!
6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7Quand on le jugera, qu’il soit déclaré coupable, Et que sa prière passe pour un péché!
7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8Que ses jours soient peu nombreux, Qu’un autre prenne sa charge!
8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9Que ses enfants deviennent orphelins, Et sa femme veuve!
9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10Que ses enfants soient vagabonds et qu’ils mendient, Qu’ils cherchent du pain loin de leur demeure en ruines!
10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11Que le créancier s’empare de tout ce qui est à lui, Et que les étrangers pillent le fruit de son travail!
11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12Que nul ne conserve pour lui de l’affection, Et que personne n’ait pitié de ses orphelins!
12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13Que ses descendants soient exterminés, Et que leur nom s’éteigne dans la génération suivante!
13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14Que l’iniquité de ses pères reste en souvenir devant l’Éternel, Et que le péché de sa mère ne soit point effacé!
14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15Qu’ils soient toujours présents devant l’Éternel, Et qu’il retranche de la terre leur mémoire,
15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16Parce qu’il ne s’est pas souvenu d’exercer la miséricorde, Parce qu’il a persécuté le malheureux et l’indigent, Jusqu’à faire mourir l’homme au cœur brisé!
16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17Il aimait la malédiction: qu’elle tombe sur lui! Il ne se plaisait pas à la bénédiction: qu’elle s’éloigne de lui!
17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18Qu’il revête la malédiction comme son vêtement, Qu’elle pénètre comme de l’eau dans son intérieur, Comme de l’huile dans ses os!
18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19Qu’elle lui serve de vêtement pour se couvrir, De ceinture dont il soit toujours ceint!
19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20Tel soit, de la part de l’Éternel, le salaire de mes ennemis, Et de ceux qui parlent méchamment de moi!
20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21Et toi, Éternel, Seigneur! Agis en ma faveur à cause de ton nom, Car ta bonté est grande; délivre-moi!
21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22Je suis malheureux et indigent, Et mon cœur est blessé au-dedans de moi.
22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23Je m’en vais comme l’ombre à son déclin, Je suis chassé comme la sauterelle.
23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24Mes genoux sont affaiblis par le jeûne, Et mon corps est épuisé de maigreur.
24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25Je suis pour eux un objet d’opprobre; Ils me regardent, et secouent la tête.
25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26Secours-moi, Éternel, mon Dieu! Sauve-moi par ta bonté!
26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27Et qu’ils sachent que c’est ta main, Que c’est toi, Éternel, qui l’as fait!
27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28S’ils maudissent, toi tu béniras; S’ils se lèvent, ils seront confus, Et ton serviteur se réjouira.
28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29Que mes adversaires revêtent l’ignominie, Qu’ils se couvrent de leur honte comme d’un manteau!
29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30Je louerai de ma bouche hautement l’Éternel, Je le célébrerai au milieu de la multitude;
30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31Car il se tient à la droite du pauvre, Pour le délivrer de ceux qui le condamnent.
31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.