Salmos 109
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ó Deus do meu louvor, não fique em silêncio,
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2pois abriram a boca do ímpio e a boca do engano contra mim. Falaram comigo com língua mentirosa.
2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3Eles também me cercaram com palavras de ódio, e lutaram contra mim sem motivo.
3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4Em troca do meu amor, eles são meus adversários; mas eu me dedico à oração.
4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5Eles me retribuíram o mal pelo bem, e ódio pelo meu amor.
5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6Coloque um homem ímpio sobre ele. Que um adversário fique à sua direita.
6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7Quando ele for julgado, que saia culpado. Que a sua oração se torne em pecado.
7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8Que os seus dias sejam poucos. Que outro tome o seu cargo.
8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9Que os seus filhos fiquem órfãos, e a sua esposa, viúva.
9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10Que os seus filhos sejam mendigos errantes. Que sejam procurados em suas ruínas.
10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11Que o credor se apodere de tudo o que ele tem. Que estranhos saquem o fruto do seu trabalho.
11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12Que não haja ninguém para lhe estender bondade, nem haja quem tenha pena dos seus filhos órfãos.
12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13Que a sua posteridade seja exterminada. Na geração seguinte, que o nome deles seja apagado.
13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14Que a iniquidade de seus pais seja lembrada pelo SENHOR. Não deixe que o pecado de sua mãe seja apagado.
14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15Que estejam diante do SENHOR continuamente, para que ele elimine da terra a memória deles;
15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16porque ele não se lembrou de mostrar bondade, mas perseguiu o homem pobre e necessitado, e o de coração quebrantado, para matá-los.
16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17Sim, ele amou a maldição, e ela veio sobre ele. Ele não teve prazer na bênção, e ela se afastou dele.
17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18Ele também se vestiu de maldição como se fosse sua roupa. Ela entrou em seu interior como água, e como óleo em seus ossos.
18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19Que isso lhe seja como a roupa com a qual se cobre, como o cinto que está sempre ao redor dele.
19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20Esta é a recompensa dos meus adversários da parte do SENHOR, daqueles que falam o mal contra a minha alma.
20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21Mas aja em meu favor, ó DEUS, o Senhor, por amor do seu nome; porque o seu amor leal é bom, livre-me;
21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22pois sou pobre e necessitado. Meu coração está ferido dentro de mim.
22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23Eu desapareço como a sombra do entardecer. Sou sacudido para longe como um gafanhoto.
23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24Meus joelhos estão fracos por causa do jejum. Meu corpo está magro e sem gordura.
24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25Eu também me tornei motivo de zombaria para eles. Quando me veem, balançam a cabeça.
25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26Ajude-me, SENHOR, meu Deus. Salve-me segundo o seu amor leal;
26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27para que saibam que esta é a sua mão; que o SENHOR mesmo fez isso.
27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28Eles podem amaldiçoar, mas o Senhor abençoa. Quando se levantarem, serão envergonhados, mas o seu servo se alegrará.
28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29Que os meus adversários sejam vestidos de desonra. Que eles se cubram com a sua própria vergonha como se fosse um manto.
29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30Darei muitas graças ao SENHOR com a minha boca. Sim, eu o louvarei no meio da multidão.
30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31Pois ele se colocará à direita do necessitado, para salvá-lo daqueles que julgam a sua alma.
31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.