Salmos
Chapter 77
Bíblia Portuguesa Mundia…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Meu clamor sobe a Deus! Sim, clamo a Deus por socorro, e para que ele me ouça.
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
2No dia da minha angústia, busquei o Senhor. Minha mão ficou estendida de noite, e não se cansou. Minha alma recusou ser consolada.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
3Lembro-me de Deus, e gemo. Eu me queixo, e o meu espírito desfalece. Selá.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
4O Senhor mantém as minhas pálpebras abertas. Estou tão perturbado que não consigo falar.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
5Tenho pensado nos dias de outrora, nos anos dos tempos antigos.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
6Lembro-me da minha canção de noite. Medito em meu próprio coração; e o meu espírito investiga diligentemente:
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
7“O Senhor nos rejeitará para sempre? Nunca mais nos mostrará o seu favor?
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
8O seu amor leal desapareceu para sempre? A sua promessa falhou para todas as gerações?
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
9Será que Deus se esqueceu de ser misericordioso? Será que, em sua ira, ele reteve a sua compaixão?” Selá.
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
10Então eu pensei: “Vou apelar para isto: os anos da mão direita do Altíssimo.”
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
11Lembrarei dos feitos do SENHOR; pois me lembrarei das suas maravilhas da antiguidade.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
12Também meditarei em todas as suas obras, e considerarei os seus feitos.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
13O seu caminho, ó Deus, está no santuário. Que deus é grande como Deus?
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
14O Senhor é o Deus que faz maravilhas. O Senhor tornou a sua força conhecida entre os povos.
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
15Com o seu braço, o Senhor resgatou o seu povo, os filhos de Jacó e de José. Selá.
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
16As águas o viram, ó Deus. As águas o viram e se contorceram. As profundezas também se agitaram.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
17As nuvens derramaram água. Os céus ressoaram com trovões. As suas flechas também relampejaram por todos os lados.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
18A voz do seu trovão estava no redemoinho. Os relâmpagos iluminaram o mundo. A terra tremeu e se abalou.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
19O seu caminho foi pelo mar, as suas veredas pelas grandes águas. As suas pegadas não foram conhecidas.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
20O Senhor guiou o seu povo como a um rebanho, pela mão de Moisés e Arão.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
no verse 21 in this text
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.