Žalmy 77
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kralice Bible (1613)
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.