Salmos 49
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ouçam isto, todos os povos. Escutem, todos os habitantes do mundo,
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2tanto os humildes quanto os grandes, ricos e pobres juntamente.
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3Minha boca falará palavras de sabedoria. Meu coração proferirá entendimento.
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4Inclinarei o meu ouvido a um provérbio. Decifrarei o meu enigma ao som da harpa.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5Por que eu deveria temer nos dias maus, quando a iniquidade me cerca os calcanhares?
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6Aqueles que confiam em sua riqueza, e se gloriam na multidão de suas riquezas —
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7nenhum deles pode de forma alguma redimir o seu irmão, nem dar a Deus um resgate por ele.
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8Pois a redenção da vida deles é custosa, nenhum pagamento jamais será suficiente,
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
9para que ele continue a viver para sempre, e não veja a corrupção.
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
10Pois ele vê que os sábios morrem; da mesma forma o tolo e o insensato perecem, e deixam os seus bens para outros.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
11O pensamento íntimo deles é que suas casas durarão para sempre, e as suas habitações por todas as gerações. Eles dão os seus próprios nomes às suas terras.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
12Mas o homem, apesar de suas riquezas, não permanece. Ele é como os animais que perecem.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
13Este é o destino daqueles que são tolos, e daqueles que aprovam as suas palavras. Selá.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
14Eles são destinados como um rebanho para o Seol. A morte será o seu pastor. Os retos terão domínio sobre eles pela manhã. A beleza deles se consumirá no Seol, longe de sua mansão.
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
15Mas Deus redimirá a minha alma do poder do Seol, pois ele me receberá. Selá.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16Não tenha medo quando um homem enriquece, quando a glória da sua casa aumenta;
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17pois quando ele morrer, não levará nada consigo. Sua glória não descerá após ele.
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18Embora, enquanto vivesse, ele abençoasse a sua alma — e os homens o louvem quando você faz o bem a si mesmo —
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19ele irá para a geração de seus pais. Eles jamais verão a luz.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20O homem que tem riquezas sem entendimento, é como os animais que perecem.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
no verse 21 in this text
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.