Psaumes 49
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. Des fils de Koré. Psaume.
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2Écoutez ceci, vous tous, peuples, Prêtez l’oreille, vous tous, habitants du monde,
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3Petits et grands, Riches et pauvres!
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4Ma bouche va faire entendre des paroles sages, Et mon cœur a des pensées pleines de sens.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5Je prête l’oreille aux sentences qui me sont inspirées, J’ouvre mon chant au son de la harpe.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6Pourquoi craindrais-je aux jours du malheur, Lorsque l’iniquité de mes adversaires m’enveloppe?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7Ils ont confiance en leurs biens, Et se glorifient de leur grande richesse.
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8Ils ne peuvent se racheter l’un l’autre, Ni donner à Dieu le prix du rachat.
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
9Le rachat de leur âme est cher, Et n’aura jamais lieu;
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
10Ils ne vivront pas toujours, Ils n’éviteront pas la vue de la fosse.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
11Car ils la verront: les sages meurent, L’insensé et le stupide périssent également, Et ils laissent à d’autres leurs biens.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
12Ils s’imaginent que leurs maisons seront éternelles, Que leurs demeures subsisteront d’âge en âge, Eux dont les noms sont honorés sur la terre.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
13Mais l’homme qui est en honneur n’a point de durée, Il est semblable aux bêtes que l’on égorge.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
14Telle est leur voie, leur folie, Et ceux qui les suivent se plaisent à leurs discours. — Pause.
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
15Comme un troupeau, ils sont mis dans le séjour des morts, La mort en fait sa pâture; Et bientôt les hommes droits les foulent aux pieds, Leur beauté s’évanouit, le séjour des morts est leur demeure.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16Mais Dieu sauvera mon âme du séjour des morts, Car il me prendra sous sa protection. — Pause.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17Ne sois pas dans la crainte parce qu’un homme s’enrichit, Parce que les trésors de sa maison se multiplient;
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18Car il n’emporte rien en mourant, Ses trésors ne descendent point après lui.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19Il aura beau s’estimer heureux pendant sa vie, On aura beau te louer des jouissances que tu te donnes,
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20Tu iras néanmoins au séjour de tes pères, Qui jamais ne reverront la lumière.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
21L’homme qui est en honneur, et qui n’a pas d’intelligence, Est semblable aux bêtes que l’on égorge.
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.