Psaumes 139
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Au chef des chantres. De David. Psaume. Éternel! Tu me sondes et tu me connais,
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2Tu sais quand je m’assieds et quand je me lève, Tu pénètres de loin ma pensée;
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3Tu sais quand je marche et quand je me couche, Et tu pénètres toutes mes voies.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4Car la parole n’est pas sur ma langue, Que déjà, ô Éternel! Tu la connais entièrement.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5Tu m’entoures par derrière et par devant, Et tu mets ta main sur moi.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6Une science aussi merveilleuse est au-dessus de ma portée, Elle est trop élevée pour que je puisse la saisir.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7Où irais-je loin de ton esprit, Et où fuirais-je loin de ta face?
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8Si je monte aux cieux, tu y es; Si je me couche au séjour des morts, t’y voilà.
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9Si je prends les ailes de l’aurore, Et que j’aille habiter à l’extrémité de la mer,
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10Là aussi ta main me conduira, Et ta droite me saisira.
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11Si je dis: Au moins les ténèbres me couvriront, La nuit devient lumière autour de moi;
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12Même les ténèbres ne sont pas obscures pour toi, La nuit brille comme le jour, Et les ténèbres comme la lumière.
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13C’est toi qui as formé mes reins, Qui m’as tissé dans le sein de ma mère.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14Je te loue de ce que je suis une créature si merveilleuse. Tes œuvres sont admirables, Et mon âme le reconnaît bien.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15Mon corps n’était point caché devant toi, Lorsque j’ai été fait dans un lieu secret, Tissé dans les profondeurs de la terre.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16Quand je n’étais qu’une masse informe, tes yeux me voyaient; Et sur ton livre étaient tous inscrits Les jours qui m’étaient destinés, Avant qu’aucun d’eux existât.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17Que tes pensées, ô Dieu, me semblent impénétrables! Que le nombre en est grand!
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18Si je les compte, elles sont plus nombreuses que les grains de sable. Je m’éveille, et je suis encore avec toi.
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19O Dieu, puisses-tu faire mourir le méchant! Hommes de sang, éloignez-vous de moi!
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20Ils parlent de toi d’une manière criminelle, Ils prennent ton nom pour mentir, eux, tes ennemis!
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21Éternel, n’aurais-je pas de la haine pour ceux qui te haïssent, Du dégoût pour ceux qui s’élèvent contre toi?
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22Je les hais d’une parfaite haine; Ils sont pour moi des ennemis.
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23Sonde-moi, ô Dieu, et connais mon cœur! Éprouve-moi, et connais mes pensées!
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24Regarde si je suis sur une mauvaise voie, Et conduis-moi sur la voie de l’éternité!
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.