詩篇 139
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Translation
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
Kralice Bible (1613)
1主よ、あなたは私を探り、 私を知っておられる。
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2私が座るのも立つのも、あなたは知っておられ、 遠くから私の思いを見抜かれる。
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3私の歩む道も、伏す時も詳しく調べ、 私のすべての道を知り尽くしておられる。
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4私の舌にまだ言葉がないうちから、 見よ、主よ、あなたはそのすべてを知っておられる。
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5あなたは後ろからも前からも私を囲み、 御手を私の上に置かれた。
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6この知識は、私にはあまりにも不思議である。 高すぎて、 私には及ばない。
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7私はあなたの霊から、どこへ行けるだろうか。 あなたの御前から、どこへ逃れられるだろうか。
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8たとえ天に上っても、あなたはそこにおられる。 よみに床を設けても、 見よ、あなたはそこにおられる。
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9たとえ暁の翼をかり、 海の果てに住んでも、
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10そこでも、あなたの御手が私を導き、 あなたの右の手が私を支える。
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11たとえ私が、「きっと闇が私をのみ込み、 私の周りの光も夜になる」と言っても、
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12あなたには、闇さえ暗くない。 夜も昼のように輝き、 闇も光も、あなたには同じである。
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13あなたは私の内なるものを形造り、 母の胎内で私を織り上げられた。
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14私はあなたに感謝する。 私は畏れを覚えるほど、驚くべきものに造られたからだ。 あなたの御業は不思議である。 私の魂は、それをよく知っている。
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15私の骨は、あなたに隠されていなかった。 私がひそかに造られ、 地の深い所で織り成されたときにも。
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16あなたの目は、まだ形のない私の体を見ておられた。 あなたの書には、そのすべてが記されていた。 私のために定められた日々が、 その一日もまだ始まらないうちに。
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17神よ、あなたの御思いは、私にとってなんと尊いことだろう。 その総計は、なんと膨大なのだろう。
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18それを数えようとしても、砂よりも多く、 目覚めても、私はなおあなたと共にいる。
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19神よ、どうか悪者を殺してください。 血を流す者たちよ、私から離れ去れ。
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20彼らは悪意をもって、あなたに逆らって語り、 あなたの敵は、あなたの御名をみだりに唱える。
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21主よ、私はあなたを憎む者たちを憎まないだろうか。 あなたに逆らって立つ者たちに、心を痛めずにいられるだろうか。
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22私は彼らを、この上なく憎む。 彼らは私の敵となった。
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23神よ、私を探り、私の心を知ってください。 私を試し、私の思いを知ってください。
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24私の内に悪の道があるかどうかを見て、 私をとこしえの道に導いてください。
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.