Psalmaro
Chapter 139
Londona Biblio (Esperant…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Psalmaro 139

Londona Biblio (Esperanto, 1910)
Kralice Bible (1613)
1Ho Eternulo, Vi min esploras kaj min konas.
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2Vi scias, kiam mi sidas kaj kiam mi leviĝas; Vi komprenas mian penson de malproksime.
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3Kiam mi iras kaj kiam mi ripozas, Vi estas ĉirkaŭ mi, Kaj ĉiujn miajn vojojn Vi konas.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4Ĉar antaŭ ol troviĝas vorto sur mia lango, Jen, ho Eternulo, Vi ĉion jam scias.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5De malantaŭe kaj de antaŭe Vi ĉirkaŭbaris min Kaj metis sur min Vian manon.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6Mirinda estas por mi tia sciado, tro alta; Mi ĝin ne povas kompreni.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7Kien mi iros for de Via spirito? Kaj kien mi kuros for de Via vizaĝo?
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8Se mi leviĝos al la ĉielo, Vi estas tie; Se mi kuŝiĝos en Ŝeol, jen Vi tie estas.
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9Ĉu mi okupos la flugilojn de la matenruĝo, Ĉu mi loĝiĝos sur la rando de la maro:
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10Ankaŭ tie Via mano min kondukos, Kaj Via dekstra mano min tenos.
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11Se mi diros: Mallumo min kovros, Kaj la lumo ĉirkaŭ mi fariĝos nokto:
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12Eĉ mallumo ne mallumas antaŭ Vi, Kaj la nokto lumas kiel tago; Mallumo fariĝas kiel lumo.
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13Ĉar Vi kreis mian internaĵon, Formis min en la ventro de mia patrino.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14Mi gloras Vin, ĉar mi estas mirinde kreita; Mirindaj estas Viaj kreitaĵoj, Kaj mia animo tion bone konscias.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15Ne estis kaŝitaj antaŭ Vi miaj ostoj, Kiam mi estis kreata en kaŝiteco, Kiam mi estis formata en la profundo de la tero.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16Mian embrion vidis Viaj okuloj, Kaj en Via libro estis enskribitaj ĉiuj tagoj destinitaj, Kiam ankoraŭ eĉ unu ne ekzistis.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17Kiel grandvaloraj estas por mi Viaj pensoj, ho Dio! Kiel granda estas ilia nombro!
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18Se mi ilin kalkulus, ili estus pli multaj ol la sablo; Kiam mi vekiĝas, mi estas ankoraŭ kun Vi.
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19Mortigu, ho Dio, la malvirtulojn, Kaj sangaviduloj foriĝu de mi!
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20Ili parolas pri Vi malice, Kaj Viaj malamikoj leviĝas por trompo.
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21Viajn malamantojn, ho Eternulo, mi ja malamas, Kaj Viajn kontraŭulojn mi abomenas.
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22Per ekstrema malamo mi ilin malamas; Ili fariĝis por mi malamikoj.
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23Esploru min, ho Dio, kaj konu mian koron; Provu min kaj sciu miajn pensojn.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24Kaj rigardu, ĉu mi estas sur malbona vojo, Kaj gvidu min sur la vojo de eterneco.
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.