Psalmaro
Chapter 49
Londona Biblio (Esperant…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Psalmaro 49

Londona Biblio (Esperanto, 1910)
Kralice Bible (1613)
1Aŭskultu ĉi tion, ĉiuj popoloj; Atentu, ĉiuj loĝantoj de la mondo,
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2Kaj altrangulo kaj malaltrangulo, Riĉulo kaj malriĉulo kune.
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3Mia buŝo diros saĝaĵon, Kaj la penso de mia koro prudentaĵon.
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4Mi klinos mian orelon al sentenco; Sur harpo mi esprimos mian enigmon.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5Kial mi devus timi en tagoj de malbono, Kiam min ĉirkaŭas la malboneco de miaj persekutantoj,
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6Kiuj fidas sian potencon Kaj fanfaronas per sia granda riĉeco?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7Fraton tute ne liberigos homo, Nek donos al Dio elaĉeton por li
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8(Multekosta estus la elaĉeto de ilia animo, Kaj neniam tio estos),
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
9Ke li restu viva eterne, Ke li ne vidu la tombon.
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
10Oni ja vidas, ke saĝuloj mortas, Kaj ankaŭ malsaĝulo kaj sensciulo pereas Kaj lasas al aliaj sian havon.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
11Ilia deziro estas, ke iliaj domoj ekzistu por ĉiam, Kaj iliaj loĝejoj de generacio al generacio; Ili nomas siajn bienojn laŭ siaj nomoj.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
12Sed homo ne restas longe en honoro; Li egaliĝas al bruto buĉota.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
13Tia estas ilia vojo, ilia espero, Kaj iliaj posteuloj aprobas ilian opinion. Sela.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
14Kiel ŝafoj ili estos metataj en Ŝeolon; La morto ilin paŝtos; Kaj matene virtuloj ilin ekposedos, Kaj ilia bildo pereos en Ŝeol, perdinte loĝejon.
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
15Sed Dio liberigos mian animon el la mano de Ŝeol, Ĉar Li prenos min. Sela.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16Ne timu, kiam homo riĉiĝas, Kiam grandiĝas la gloro de lia domo.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17Ĉar mortante li nenion prenos; Ne iros post li malsupren lia honoro.
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18Ĉar kvankam li ĝuigas sian animon dum sia vivado, Kaj oni vin laŭdas por tio, ke vi faras al vi bone,
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19Tamen li iros al la generacio de siaj patroj, Kiuj neniam vidos lumon.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20Homo, kiu estas en honoro, sed ne havas prudenton, Estas egala al bruto buĉota.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
no verse 21 in this text
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.