Psaumes 88
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Cantique. Psaume des fils de Koré. Au chef des chantres. Pour chanter sur la flûte. Cantique d’Héman, l’Ezrachite.
1Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
2Éternel, Dieu de mon salut! Je crie jour et nuit devant toi.
2Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
3Que ma prière parvienne en ta présence! Prête l’oreille à mes supplications!
3Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
4Car mon âme est rassasiée de maux, Et ma vie s’approche du séjour des morts.
4Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
5Je suis mis au rang de ceux qui descendent dans la fosse, Je suis comme un homme qui n’a plus de force.
5Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6Je suis étendu parmi les morts, Semblable à ceux qui sont tués et couchés dans le sépulcre, A ceux dont tu n’as plus le souvenir, Et qui sont séparés de ta main.
6Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7Tu m’as jeté dans une fosse profonde, Dans les ténèbres, dans les abîmes.
7Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8Ta fureur s’appesantit sur moi, Et tu m’accables de tous tes flots. — Pause.
8Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9Tu as éloigné de moi mes amis, Tu m’as rendu pour eux un objet d’horreur; Je suis enfermé et je ne puis sortir.
9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10Mes yeux se consument dans la souffrance; Je t’invoque tous les jours, ô Éternel! J’étends vers toi les mains.
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11Est-ce pour les morts que tu fais des miracles? Les morts se lèvent-ils pour te louer? — Pause.
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12Parle-t-on de ta bonté dans le sépulcre, De ta fidélité dans l’abîme?
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13Tes prodiges sont-ils connus dans les ténèbres, Et ta justice dans la terre de l’oubli?
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14O Éternel! J’implore ton secours, Et le matin ma prière s’élève à toi.
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15Pourquoi, Éternel, repousses-tu mon âme? Pourquoi me caches-tu ta face?
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16Je suis malheureux et moribond dès ma jeunesse, Je suis chargé de tes terreurs, je suis troublé.
16Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
17Tes fureurs passent sur moi, Tes terreurs m’anéantissent;
17Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
18Elles m’environnent tout le jour comme des eaux, Elles m’enveloppent toutes à la fois.
18Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
19Tu as éloigné de moi amis et compagnons; Mes intimes ont disparu.
19Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.