Psalms 88
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1(88-1) A Song, a Psalm of the sons of Korah; for the Leader; upon Mahalath Leannoth. Maschil of Heman the Ezrahite. (88-2) O LORD, God of my salvation, what time I cry in the night before Thee,
1Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
2(88-3) Let my prayer come before Thee, incline Thine ear unto my cry.
2Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
3(88-4) For my soul is sated with troubles, and my life draweth nigh unto the grave.
3Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
4(88-5) I am counted with them that go down into the pit; I am become as a man that hath no help;
4Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
5(88-6) Set apart among the dead, like the slain that lie in the grave, whom Thou rememberest no more; and they are cut off from Thy hand.
5Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6(88-7) Thou hast laid me in the nethermost pit, in dark places, in the deeps.
6Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7(88-8) Thy wrath lieth hard upon me, and all Thy waves Thou pressest down. Selah
7Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8(88-9) Thou hast put mine acquaintance far from me; Thou hast made me an abomination unto them; I am shut up, and I cannot come forth.
8Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9(88-10) Mine eye languisheth by reason of affliction; I have called upon Thee, O LORD, every day, I have spread forth my hands unto Thee.
9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10(88-11) Wilt Thou work wonders for the dead? Or shall the shades arise and give Thee thanks? Selah
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11(88-12) Shall Thy mercy be declared in the grave? or Thy faithfulness in destruction?
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12(88-13) Shall Thy wonders be known in the dark? and Thy righteousness in the land of forgetfulness?
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13(88-14) But as for me, unto Thee, O LORD, do I cry, and in the morning doth my prayer come to meet Thee.
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14(88-15) LORD, why castest Thou off my soul? Why hidest Thou Thy face from me?
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15(88-16) I am afflicted and at the point of death from my youth up; I have borne Thy terrors, I am distracted.
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16(88-17) Thy fierce wrath is gone over me; Thy terrors have cut me off.
16Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
17(88-18) They came round about me like water all the day; they compassed me about together.
17Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
18(88-19) Friend and companion hast Thou put far from me, and mine acquaintance into darkness.
18Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
no verse 19 in this text
19Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.