Psalms 90
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1BOOK IV A Prayer of Moses the man of God. Lord, Thou hast been our dwelling-place in all generations.
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2Before the mountains were brought forth, or ever Thou hadst formed the earth and the world, even from everlasting to everlasting, Thou art God.
2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3Thou turnest man to contrition; and sayest: 'Return, ye children of men.'
3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4For a thousand years in Thy sight are but as yesterday when it is past, and as a watch in the night.
4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5Thou carriest them away as with a flood; they are as a sleep; in the morning they are like grass which groweth up.
5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6In the morning it flourisheth, and groweth up; in the evening it is cut down, and withereth.
6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7For we are consumed in Thine anger, and by Thy wrath are we hurried away.
7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8Thou hast set our iniquities before Thee, our secret sins in the light of Thy countenance.
8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9For all our days are passed away in Thy wrath; we bring our years to an end as a tale that is told.
9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10The days of our years are threescore years and ten, or even by reason of strength fourscore years; yet is their pride but travail and vanity; for it is speedily gone, and we fly away.
10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11Who knoweth the power of Thine anger, and Thy wrath according to the fear that is due unto Thee?
11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12So teach us to number our days, that we may get us a heart of wisdom.
12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13Return, O LORD; how long? And let it repent Thee concerning Thy servants.
13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14O satisfy us in the morning with Thy mercy; that we may rejoice and be glad all our days.
14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15Make us glad according to the days wherein Thou hast afflicted us, according to the years wherein we have seen evil.
15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16Let Thy work appear unto Thy servants, and Thy glory upon their children.
16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17And let the graciousness of the Lord our God be upon us; establish Thou also upon us the work of our hands; yea, the work of our hands establish Thou it.
17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.