Псалми 90
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Господе! Ти си нам уточиште од колена до колена.
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2Пре него се горе родише и сазда се земља и васиљена, и од века довека, Ти си Бог.
2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3Ти враћаш човека у трулеж, и говориш: Вратите се синови људски!
3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4Јер је хиљада година пред очима Твојим као дан јучерашњи, кад мине, и као стража ноћна.
4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5Ти их као поводњем односиш; они су као сан, као трава, која рано вене,
5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6Ујутру цвета и увене, увече се покоси и сасуши.
6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7Јер нас нестаје од гнева Твог, и од јарости Твоје у сметњи смо.
7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8Ставио си безакоња наша преда се, и тајне наше на светлост лица свог.
8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9Сви се дани наши прекраћују од срдње Твоје, године наше пролазе као глас.
9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10Дана година наших свега има до седамдесет година, а у јачег до осамдесет година: и сам је цвет њихов мука и невоља; јер теку брзо, и ми одлећемо.
10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11Ко зна силу гнева Твог и Твоју јарост, да би Те се као што треба бојао?
11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12Научи нас тако бројати дане наше, да бисмо стекли срце мудро.
12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13Поврати се, Господе! Докле ћеш? Смилуј се на слуге своје.
13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14Ујутру нас насити доброте своје, и радоваћемо се и веселити у све дане своје.
14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15Обрадуј нас према данима, у које си нас мучио, и према годинама, у које смо гледали невољу.
15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16Нека се покаже на слугама Твојим дело Твоје, и слава Твоја на синовима њиховим.
16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17Нека буде добра воља Господа Бога нашег с нама, и дело руку наших доврши нам, и дело руку наших доврши.
17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.