Псалми 132
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Опомени се, Господе, Давида и све смерности његове,
1Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2Како се кунуо Господу, и заветовао Богу Јаковљевом:
2Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3„Нећу ући у шатор дома свог, нити ћу лећи на постељу одра свог;
3Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4Нећу дати сна очима својим, ни веђама својим дрема;
4Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5Док не нађем места Господу, стана Богу Јаковљевом.”
5Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6Ево, чусмо да је у Јефремовој земљи, нађосмо Га на пољима киријат-јаримским.
6Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7Уђимо у стан Његов, поклонимо се подножју ногу Његових.
7Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8Стани, Господе, на почивалишту свом, Ти и ковчег силе Твоје.
8Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9Свештеници Твоји нек се обуку у правду, и свеци Твоји нек се радују.
9Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10Ради Давида, слуге свог, немој одвратити лица од помазаника свог.
10Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11Закле се Господ Давиду у истини, од које неће одступити; од порода твог посадићу на престолу твом.
11Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12Ако синови твоји ушчувају завет мој и откривења моја којима ћу их научити, онда ће и синови њихови довека седети на престолу свом.
12Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13Јер је изабрао Господ Сион, и омиле Му живети на њему.
13Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14Ово је почивалиште моје увек, овде ћу се населити; јер ми је омилело.
14Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15Храну ћу његову благословити, ниште његове наситићу хлеба.
15Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16Свештенике ћу његове обући у спасење, и свети ће се његови радовати.
16A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17Ту ћу учинити да узрасте рог Давиду, поставићу видело помазанику свом.
17Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18Непријатеље ћу његове обући у срамоту; а на њему ће цветати венац његов.
18Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.