Псалми 81

Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic

Kralice Bible (1613)

1Радујте се Богу, који нам даје крепост; покликујте Богу Јаковљевом.

1Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

2Подигните песме, дајте бубањ, слатке гусле са псалтиром.

2Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

3Трубите о мени у трубу, о уштапу ради празника нашег.

3Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

4Јер је такав закон у Израиља, наредба од Бога Јаковљевог.

4Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

5За сведочанство постави Јосифу ово, кад иђаше на земљу мисирску. Језик, ког не знах, чух!

5Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

6„Уклонио сам рамена његова од бремена, руке његове опростише се котарица.

6Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

7У невољи си ме зазвао, и избавих те, услиших те усред грома, на води Мериви искушах те.

7Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

8Слушај, народе мој, и засведочићу ти, Израиљу, о кад би ме послушао:

8V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

9Да не буде у тебе туђег бога, и богу страном немој се клањати.

9Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

10Ја сам Господ, Бог твој, који сам те извео из земље мисирске; отвори уста своја, и ја ћу их напунити.

10A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

11Али не послуша народ мој глас мој, Израиљ не мари за ме.

11Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

12И ја их пустих на вољу срца њихова, нека ходе по својим мислима.

12Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

13О кад би народ мој слушао мене, и синови Израиљеви ходили путевима мојим!

13A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

14Брзо бих покорио непријатеље њихове, и на противнике њихове дигао бих руку своју;

14Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

15Који мрзе на Господа, били би им покорни, и добри дани њихови били би довека;

15Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

16Најбољом би пшеницом хранио њих, и медом бих из камена ситио их.”

16A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

no verse 17 in this text

17A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.