Псалми 119
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Благо онима којима је пут чист, који ходе у закону Господњем.
1Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2Благо онима који чувају откривења Његова, свим срцем траже Га;
2Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3Који не чине безакоња, ходе путевима Његовим!
3Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4Ти си дао заповести своје, да се чувају добро.
4Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5Кад би путеви моји били управљени да чувам наредбе Твоје!
5Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6Онда се не бих постидео, пазећи на заповести Твоје;
6Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7Хвалио бих Те с правим срцем, учећи се праведним законима Твојим.
7Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8Чуваћу наредбе Твоје, немој ме оставити сасвим.
8Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9Како ће младић очистити пут свој? Владајући се по Твојим речима.
9Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10Свим срцем својим тражим Тебе, не дај ми да зађем од заповести Твојих.
10Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11У срце своје затворио сам реч Твоју, да Ти не грешим.
11V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12Благословен си, Господе! Научи ме наредбама својим.
12Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13Устима својим јављам све судове уста Твојих.
13Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14На путу откривења Твојих радујем се као за велико богатство.
14Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15О заповестима Твојим размишљам, и пазим на путеве Твоје.
15O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16Наредбама Твојим тешим се, не заборављам речи Твоје.
16V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17Учини милост слузи свом, да бих живео и чувао реч Твоју.
17Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18Отвори очи моје, да бих видео чудеса закона Твог;
18Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19Гост сам на земљи, немој сакрити од мене заповести своје.
19Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20Изнеможе душа моја желећи без престанка познати судове Твоје.
20Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21Ти си страшан проклетим охолицама, које застрањују од заповести Твојих.
21Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22Одврати од мене руг и срамоту, јер чувам откривења Твоја.
22Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23Седе кнезови и договарају се на мене; а слуга Твој размишља о наредбама Твојим.
23Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24Откривења су Твоја утеха моја, саветници моји.
24Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25Душа моја лежи у праху; оживи ме по речи својој.
25Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26Казујем путеве своје, и чујеш ме; научи ме наредбама својим.
26Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27Уразуми ме о путу заповести својих, и размишљаћу о чудесима Твојим.
27Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28Сузе пролива душа моја од туге, окрепи ме по речи својој.
28Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29Пут лажни уклони од мене и закон свој даруј ми.
29Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30Пут истини избрах, законе Твоје тражим.
30Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31Прионух за откривења Твоја, Господе; немој ме осрамотити.
31Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32Путем заповести Твојих трчим, јер си раширио срце моје.
32Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33Покажи ми, Господе, пут наредаба својих, да га се држим до краја.
33He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34Уразуми ме, и држаћу се закона Твог, и чувати га свим срцем.
34Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35Постави ме на стазу заповести својих, јер ми је она омилела.
35Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36Привиј срце моје к откривењима својим, а не к лакомству.
36Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37Одврати очи моје да не гледају ништавила, путем својим оживи ме.
37Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38Испуни слузи свом реч своју да Те се боји.
38Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39Уклони руг мој, ког се плашим; јер су судови Твоји благи.
39Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40Миле су ми заповести Твоје, правдом својом оживи ме.
40Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41Нека дође на ме милост Твоја, Господе, помоћ Твоја по речи Твојој.
41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42И ја ћу одговорити ономе који ме ружи; јер се уздам у реч Твоју.
42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43Немој узети никад од уста мојих речи истине, јер чекам судове Твоје.
43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44И чуваћу закон Твој свагда, довека и без престанка.
44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45Ходићу слободно, јер тражим заповести Твоје.
45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46Говорићу о откривењима Твојим пред царевима, и нећу се стидети.
46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47Тешићу се заповестима Твојим, које љубим.
47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48Руке своје пружам к заповестима Твојим, које љубим, и размишљам о наредбама Твојим.
48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49Опомени се речи своје к слузи свом, на коју си ми заповедио да се ослањам.
49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50У невољи мојој теши ме што ме реч Твоја оживљава.
50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51Охоли ми се ругају веома; али ја не одступам од закона Твог.
51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52Памтим судове Твоје од искона, Господе, и тешим се.
52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53Гнев ме обузима на безбожнике, који остављају закон Твој.
53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54Наредбе су Твоје песма моја у путничком стану мом.
54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55Ноћу помињем име Твоје, Господе, и чувам закон Твој.
55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56То је моје, да чувам заповести Твоје.
56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57Део мој Ти си, Господе; наумио сам чувати речи Твоје.
57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58Молим Ти се из свега срца, смилуј се на ме по речи својој.
58Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59Разматрам путеве своје, и обраћам ноге своје к откривењима Твојим.
59Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60Хитим, и не затежем се чувати заповести Твоје.
60Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61Мреже безбожничке опколише ме, али закон Твој не заборављам.
61Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62У по ноћи устајем да Те славим за праведне судове Твоје.
62O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63У заједници сам са свима који се Тебе боје и који чувају заповести Твоје.
63Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64Доброте је Твоје, Господе, пуна сва земља; наредбама својим научи ме.
64Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65Учинио си добро слузи свом, Господе, по речи својој.
65Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66Доброј мисли и знању научи ме, јер заповестима Твојим верујем.
66Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67Пре страдања свог лутах, а сад чувам реч Твоју.
67Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68Ти си добар, и добро чиниш; научи ме наредбама својим.
68Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69Охоли плету на мене лаж, али се ја свим срцем држим заповести Твојих.
69Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70Задригло је срце њихово као сало, а ја се тешим законом Твојим.
70Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71Добро ми је што страдам, да се научим наредбама Твојим.
71K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72Милији ми је закон уста Твојих него хиљаде злата и сребра.
72Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73Руке Твоје створиле су ме и начиниле ме; уразуми ме, и научићу се заповестима Твојим.
73Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74Који се Тебе боје, видеће ме, и радоваће се што се уздам у Твоју реч.
74Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75Знам да су судови Твоји, Господе, праведни, и по правди ме караш.
75Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76Нека буде доброта Твоја утеха моја, као што си рекао слузи свом.
76Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77Нека дође к мени милосрђе Твоје, и оживим; јер је закон Твој утеха моја.
77Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78Нек се постиде охоли; јер ме без кривице оборише. Ја размишљам о заповестима Твојим.
78Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79Нек се обрате к мени који се Тебе боје, и који знају откривења Твоја.
79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80Срце моје нека буде савршено у наредбама Твојим, да се не постидим.
80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81Чезне душа моја за спасењем Твојим, реч Твоју чекам.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82Чезну очи моје за речју Твојом; говорим: Кад ћеш ме утешити?
82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83Постадох као мех у диму, али Твојих наредаба не заборавих.
83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84Колико ће бити дана слуге Твог? Кад ћеш судити онима који ме гоне?
84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85Охоли ископаше ми јаму насупрот закону Твом.
85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86Све су заповести Твоје истина; без кривице ме гоне, помози ми.
86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87Умало ме не убише на земљи, али ја не остављам заповести Твоје.
87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88По милости својој оживи ме, и чуваћу откривења уста Твојих.
88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89Довека је, Господе, реч Твоја утврђена на небесима,
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90Од колена до колена истина Твоја; Ти си поставио земљу, и стоји.
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91По Твојој наредби све стоји сад; јер све служи Теби.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92Да није закон Твој био утеха моја, погинуо бих у невољи својој.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93Заповести Твоје нећу заборавити довека, јер ме њима оживљаваш.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94Ја сам Твој, помози ми, јер тражим заповести Твоје.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95Безбожници гледају да ме убију; а ја размишљам о Твојим откривењима.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96Свему савршеном видех крај; али је заповест Твоја веома широка.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97Како љубим закон твој! Сав дан мислим о њему.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98Заповест Твоја чини ме мудријег од непријатеља мојих; јер је са мном увек.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99Разумнији постах од свих учитеља својих; јер размишљам о Твојим откривењима.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100Мудрији сам од стараца; јер заповести Твоје чувам.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101Од сваког злог пута заустављам ноге своје, да бих чувао реч Твоју.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102Од наредаба Твојих не одступам; јер си ме Ти научио.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103Како су слатке језику мом речи Твоје, слађе од меда устима мојим!
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104Од заповести Твојих постадох разуман; тога ради мрзим на сваки пут лажни.
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105Реч је Твоја жижак нози мојој, и видело стази мојој.
105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106Заклех се да ћу чувати наредбе правде Твоје, и извршићу.
106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107Поништен сам веома, Господе, оживи ме по речи својој.
107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108Нека Ти буде угодна, Господе, добровољна жртва уста мојих, и судовима својим научи ме.
108Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109Душа је моја у руци мојој непрестано у невољи; али закон Твој не заборављам.
109Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110Безбожници су ми метнули замку; али од заповести Твојих не застраних.
110Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111Присвојих откривења Твоја зававек; јер су радост срцу мом.
111Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112Приволео сам срце своје да твори наредбе Твоје навек, до краја.
112Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113Који преступају закон, ја на њих мрзим, а закон Твој љубим.
113Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114Ти си заклон мој и штит мој; реч Твоју чекам.
114Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115Идите од мене, безаконици! И чуваћу заповести Бога свог.
115Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116Укрепи ме по речи својој и бићу жив, и немој ме осрамотити у надању мом.
116Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117Утврди ме, и спашћу се, и размишљаћу о наредбама Твојим без престанка.
117Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118Обараш све који одступају од наредаба Твојих; јер су помисли њихове лаж.
118Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119Као гар бацаш све безбожнике на земљи; тога ради омилеше ми откривења Твоја.
119Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120Дрхће од страха Твог тело моје, и судова Твојих бојим се.
120Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121Чиним суд и правду, не дај ме онима који ме гоне.
121Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122Одбрани слугу свог на добро Његово, да ми не чине силе охоли.
122Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123Очи моје чезну за спасењем Твојим и за речју правде Твоје.
123Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124Учини слузи свом по милости својој, и наредбама својим научи ме.
124Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125Ја сам слуга Твој; уразуми ме, и познаћу откривења Твоја.
125Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126Време је да Господ ради; оборише закон Твој.
126Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127Тога ради љубим заповести Твоје већма него злато и драго камење.
127Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128Тога ради заповести Твоје држим да су верне, на сваки пут лажни мрзим.
128A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129Дивна су откривења Твоја; зато их чува душа моја.
129Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130Речи Твоје кад се јаве, просветљују и уразумљују просте.
130Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131Отварам уста своја да одахнем, јер сам жедан заповести Твојих.
131Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132Погледај на ме и смилуј се на ме, као што радиш с онима који љубе име Твоје.
132Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133Утврди стопе моје у речи својој, и не дај никаквом безакоњу да овлада мном.
133Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134Избави ме од насиља људског, и чуваћу заповести Твоје.
134Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135Светлошћу лица свог обасјај слугу свог, и научи ме наредбама својим.
135Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136Очи моје лију потоке, зато што не чувају закон Твој.
136Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137Праведан си, Господе, и прави су судови Твоји.
137Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138Јавио си правду у откривењима својим, и истину целу.
138Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139Ревност моја једе ме, зато што моји непријатељи заборавише речи Твоје.
139Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140Реч је Твоја веома чиста, и слуга је Твој веома љуби.
140Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141Ја сам мален и поништен, али заповести Твоје не заборављам.
141Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142Правда је Твоја правда вечна, и закон Твој истина.
142Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143Туга и невоља нађе ме, заповести су Твоје утеха моја.
143Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144Вечна је правда у откривењима Твојим; уразуми ме, и бићу жив.
144Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145Вичем из свега срца: Услиши ме, Господе; сачуваћу наредбе Твоје.
145Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146Призивам Те, помози ми; држаћу се откривења Твојих.
146K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147Претечем свануће, и вичем; реч Твоју чекам.
147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148Претечу очи моје јутарњу стражу, да бих размишљао о речи Твојој.
148Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149Чуј глас мој по милости својој, Господе; по суду свом оживи ме.
149Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150Прикучују се који љубе безакоње; удаљили су се од закона Твог.
150Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151Ти си близу, Господе, и све су заповести Твоје истина.
151Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152Одавна знам за откривења Твоја, да си их поставио зававек.
152Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153Погледај невољу моју, и избави ме, јер не заборављам закон Твој.
153Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154Прими се ствари моје, и одбрани ме; по речи својој оживи ме.
154Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155Далеко је од безбожника спасење, јер се не држе наредаба Твојих.
155Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156Милосрђе је Твоје, Господе, велико; по правом суду свом оживи ме.
156Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157Много је противника мојих и непријатеља мојих; али ја не одступам од откривења Твојих.
157Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158Видим одметнике, и мрско ми је; јер не чувају речи Твоје.
158Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159Гледај, како љубим заповести Твоје, Господе, по милости својој оживи ме.
159Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160Основа је речи Твоје истина, и вечан је сваки суд правде Твоје.
160Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161Кнезови ме гоне низашта, али се срце моје боји речи Твоје.
161Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162Радујем се речи Твојој као онај који задобије велик плен.
162Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163Мрзим на лаж и гадим се на њу, љубим закон Твој.
163Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164Седам пута на дан хвалим Те за судове правде Твоје.
164Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165Велик мир имају они који љубе закон Твој, и у њих нема спотицања.
165Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166Чекам спасење Твоје, Господе, и заповести Твоје извршујем.
166Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167Душа моја чува откривења Твоја, и ја их љубим веома.
167Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168Чувам заповести Твоје и откривења; јер су сви путеви моји пред Тобом.
168Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169Нека изађе тужњава моја преда Те, Господе! По речи својој уразуми ме.
169Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170Нека дође мољење моје преда Те! По речи својој избави ме.
170Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171Уста ће моја певати хвалу, кад ме научиш наредбама својим.
171I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172Језик ће мој казивати реч Твоју, јер су све заповести Твоје праведне.
172Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173Нека ми буде рука Твоја у помоћи; јер ми омилеше заповести Твоје;
173Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174Жедан сам спасења Твог, Господе, и закон је Твој утеха моја.
174Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175Нека живи душа моја и Тебе хвали, и судови Твоји нека ми помогну.
175Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176Зађох као овца изгубљена: тражи слугу свог; јер заповести Твоје не заборавих.
176Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.