Salmos 119
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Bem-aventurados os irrepreensíveis no seu caminho, que andam na lei do SENHOR.
1Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2Bem-aventurados os que guardam os seus estatutos, que o buscam de todo o coração.
2Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3Sim, não praticam a iniquidade; andam nos seus caminhos.
3Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4Tu ordenaste os teus preceitos, para que os obedeçamos totalmente.
4Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5Quem dera os meus caminhos fossem firmes na obediência aos teus estatutos!
5Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6Então eu não ficaria decepcionado, ao considerar todos os teus mandamentos.
6Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7Eu te darei graças com retidão de coração, quando aprender os teus justos juízos.
7Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8Observarei os teus estatutos. Não me abandones totalmente.
8Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9Como pode um jovem manter puro o seu caminho? Vivendo de acordo com a tua palavra.
9Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10De todo o meu coração eu te busquei. Não me deixes desviar dos teus mandamentos.
10Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11Escondi a tua palavra no meu coração, para não pecar contra ti.
11V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12Bendito és tu, SENHOR. Ensina-me os teus estatutos.
12Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13Com os meus lábios, declarei todas as ordenanças da tua boca.
13Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14Regozijei-me no caminho dos teus testemunhos, tanto quanto em todas as riquezas.
14Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15Meditarei nos teus preceitos, e considerarei os teus caminhos.
15O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16Terei prazer nos teus estatutos. Não me esquecerei da tua palavra.
16V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17Faze o bem ao teu servo. Viverei e obedecerei à tua palavra.
17Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18Abre os meus olhos, para que eu veja as maravilhas da tua lei.
18Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19Sou estrangeiro na terra. Não escondas de mim os teus mandamentos.
19Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20A minha alma consome-se de anseio pelas tuas ordenanças em todo o tempo.
20Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21Tu repreendeste os orgulhosos que são malditos, que se desviam dos teus mandamentos.
21Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22Tira de mim a vergonha e o desprezo, pois tenho guardado os teus estatutos.
22Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23Embora príncipes se assentem e me caluniem, o teu servo meditará nos teus estatutos.
23Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24De fato, os teus estatutos são o meu prazer, e os meus conselheiros.
24Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25A minha alma está abatida no pó. Vivifica-me segundo a tua palavra!
25Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26Declarei os meus caminhos, e tu me respondeste. Ensina-me os teus estatutos.
26Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27Faze-me entender o ensino dos teus preceitos! Então meditarei nas tuas maravilhas.
27Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28A minha alma está exausta de tristeza; fortalece-me segundo a tua palavra.
28Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29Afasta-me do caminho do engano. Concede-me a tua lei graciosamente!
29Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30Escolhi o caminho da verdade. Coloquei as tuas ordenanças diante de mim.
30Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31Apego-me aos teus estatutos, SENHOR. Não me deixes ficar decepcionado.
31Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32Corro pelo caminho dos teus mandamentos, pois libertaste o meu coração.
32Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33Ensina-me, SENHOR, o caminho dos teus estatutos. Eu os guardarei até o fim.
33He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34Dá-me entendimento, e guardarei a tua lei. Sim, eu a obedecerei de todo o meu coração.
34Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35Guia-me pelo caminho dos teus mandamentos, pois neles tenho prazer.
35Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36Inclina o meu coração para os teus estatutos, e não para o ganho egoísta.
36Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37Desvia os meus olhos de olharem para coisas inúteis. Vivifica-me nos teus caminhos.
37Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38Cumpre a tua promessa ao teu servo, para que sejas temido.
38Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39Tira a minha desonra, da qual tenho pavor, pois as tuas ordenanças são boas.
39Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40Eis que anseio pelos teus preceitos! Vivifica-me na tua justiça.
40Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41Venha também a mim a tua bondade, SENHOR, a tua salvação, segundo a tua palavra.
41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42Assim terei uma resposta para aquele que me ofende, pois confio na tua palavra.
42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43Não tires a palavra da verdade da minha boca, pois coloco a minha esperança nas tuas ordenanças.
43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44Assim obedecerei à tua lei continuamente, para todo o sempre.
44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45Andarei em liberdade, pois tenho buscado os teus preceitos.
45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46Também falarei dos teus estatutos diante de reis, e não ficarei decepcionado.
46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47Terei prazer nos teus mandamentos, porque os amo.
47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48Estendo as minhas mãos para os teus mandamentos, que eu amo. Meditarei nos teus estatutos.
48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49Lembra-te da tua palavra ao teu servo, porque me deste esperança.
49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50Este é o meu consolo na minha aflição: que a tua palavra me vivificou.
50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51Os arrogantes zombam de mim excessivamente, mas não me desvio da tua lei.
51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52Lembro-me das tuas ordenanças antigas, SENHOR, e me consolo.
52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53A indignação apoderou-se de mim, por causa dos ímpios que abandonam a tua lei.
53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54Os teus estatutos têm sido as minhas canções na casa onde vivo.
54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55Lembrei-me do teu nome, SENHOR, de noite, e obedeço à tua lei.
55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56Este é o meu caminho, que eu guarde os teus preceitos.
56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57O SENHOR é a minha porção. Prometi obedecer às tuas palavras.
57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58Busquei o teu favor de todo o meu coração. Tem misericórdia de mim segundo a tua palavra.
58Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59Considerei os meus caminhos, e voltei os meus passos para os teus estatutos.
59Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60Apressar-me-ei, e não me demorarei, em obedecer aos teus mandamentos.
60Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61As cordas dos ímpios me amarram, mas não me esquecerei da tua lei.
61Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62À meia-noite me levantarei para te dar graças, por causa das tuas justas ordenanças.
62O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63Sou amigo de todos os que te temem, daqueles que observam os teus preceitos.
63Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64A terra está cheia da tua bondade, SENHOR. Ensina-me os teus estatutos.
64Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65Tu trataste bem o teu servo, segundo a tua palavra, SENHOR.
65Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66Ensina-me o bom senso e o conhecimento, pois creio nos teus mandamentos.
66Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67Antes de ser afligido, eu andava desviado; mas agora observo a tua palavra.
67Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68Tu és bom, e fazes o bem. Ensina-me os teus estatutos.
68Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69Os orgulhosos mancharam-me com mentiras. De todo o meu coração, guardarei os teus preceitos.
69Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70O coração deles é insensível como a gordura, mas eu tenho prazer na tua lei.
70Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71Foi bom para mim ter sido afligido, para que eu aprendesse os teus estatutos.
71K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72A lei da tua boca é melhor para mim do que milhares de peças de ouro e prata.
72Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73As tuas mãos me fizeram e me formaram. Dá-me entendimento, para que eu aprenda os teus mandamentos.
73Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74Aqueles que te temem me verão e se alegrarão, porque coloquei a minha esperança na tua palavra.
74Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75SENHOR, eu sei que os teus juízos são justos, e que em fidelidade me afligiste.
75Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76Por favor, que a tua bondade seja o meu consolo, segundo a tua palavra ao teu servo.
76Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77Venham a mim as tuas ternas misericórdias, para que eu viva; pois a tua lei é o meu prazer.
77Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78Fiquem decepcionados os orgulhosos, pois me derrubaram injustamente. Eu meditarei nos teus preceitos.
78Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79Voltem-se para mim aqueles que te temem. Eles conhecerão os teus estatutos.
79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80Seja o meu coração irrepreensível para com os teus decretos, para que eu não fique decepcionado.
80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81A minha alma desfalece pela tua salvação. Espero na tua palavra.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82Os meus olhos desfalecem pela tua palavra. Eu digo: “Quando me consolarás?”
82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83Pois tornei-me como um odre na fumaça. Não me esqueço dos teus estatutos.
83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84Quantos são os dias do teu servo? Quando executarás o juízo sobre aqueles que me perseguem?
84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85Os orgulhosos cavaram buracos para mim, contrariando a tua lei.
85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86Todos os teus mandamentos são fiéis. Eles me perseguem injustamente. Ajuda-me!
86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87Quase me varreram da terra, mas eu não abandonei os teus preceitos.
87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88Preserva a minha vida segundo a tua bondade, para que eu obedeça aos estatutos da tua boca.
88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89SENHOR, a tua palavra está firmada nos céus para sempre.
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90A tua fidelidade estende-se a todas as gerações. Tu estabeleceste a terra, e ela permanece.
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91As tuas leis permanecem até hoje, pois todas as coisas te servem.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92Se a tua lei não tivesse sido o meu prazer, eu teria perecido na minha aflição.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93Nunca me esquecerei dos teus preceitos, pois com eles tu me vivificaste.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94Eu sou teu. Salva-me, pois tenho buscado os teus preceitos.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95Os ímpios esperaram por mim, para me destruir. Eu considerarei os teus estatutos.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96Tenho visto um limite para toda perfeição, mas os teus mandamentos não têm limites.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97Como eu amo a tua lei! Ela é a minha meditação o dia todo.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98Os teus mandamentos me fazem mais sábio que os meus inimigos, pois os teus mandamentos estão sempre comigo.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99Tenho mais entendimento do que todos os meus mestres, pois os teus testemunhos são a minha meditação.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100Entendo mais do que os idosos, porque tenho guardado os teus preceitos.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101Desviei os meus pés de todo caminho mau, para que eu pudesse observar a tua palavra.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102Não me afastei das tuas ordenanças, pois tu me ensinaste.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103Quão doces são as tuas promessas ao meu paladar, mais do que o mel à minha boca!
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104Através dos teus preceitos, obtenho entendimento; por isso odeio todo caminho falso.
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105A tua palavra é lâmpada para os meus pés, e luz para o meu caminho.
105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106Jurei, e o confirmei, que obedecerei às tuas justas ordenanças.
106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107Estou muito aflito. Vivifica-me, SENHOR, segundo a tua palavra.
107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108Aceita, eu te peço, as ofertas voluntárias da minha boca. SENHOR, ensina-me as tuas ordenanças.
108Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109A minha vida está continuamente em perigo, contudo não me esquecerei da tua lei.
109Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110Os ímpios armaram um laço para mim, contudo não me desviei dos teus preceitos.
110Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111Tomei os teus testemunhos como herança para sempre, pois eles são a alegria do meu coração.
111Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112Inclinei o meu coração para cumprir os teus estatutos para sempre, até o fim.
112Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113Odeio os homens de coração dúplice, mas amo a tua lei.
113Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114Tu és o meu esconderijo e o meu escudo. Espero na tua palavra.
114Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115Afastem-se de mim, malfeitores, para que eu guarde os mandamentos do meu Deus.
115Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116Sustenta-me segundo a tua palavra, para que eu viva. Não me deixes envergonhado da minha esperança.
116Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117Ampara-me, e estarei seguro, e terei respeito pelos teus estatutos continuamente.
117Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118Tu rejeitas todos os que se desviam dos teus estatutos, pois o engano deles é em vão.
118Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119Tu removes todos os ímpios da terra como escória. Por isso amo os teus testemunhos.
119Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120A minha carne treme de medo de ti. Tenho temor dos teus juízos.
120Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121Tenho feito o que é justo e reto. Não me entregues aos meus opressores.
121Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122Garante o bem-estar do teu servo. Não deixes que os orgulhosos me oprimam.
122Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123Os meus olhos desfalecem à espera da tua salvação, e da tua justa palavra.
123Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124Trata com o teu servo segundo a tua bondade. Ensina-me os teus estatutos.
124Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125Sou teu servo. Dá-me entendimento, para que eu conheça os teus testemunhos.
125Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126Já é tempo de agires, SENHOR, pois eles quebram a tua lei.
126Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127Por isso amo os teus mandamentos mais do que o ouro, sim, mais do que o ouro puro.
127Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128Por isso considero retos todos os teus preceitos. Odeio todo caminho falso.
128A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129Os teus testemunhos são maravilhosos, por isso a minha alma os guarda.
129Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130A revelação das tuas palavras traz luz. Dá entendimento aos simples.
130Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131Abri bem a minha boca e suspirei, pois ansiava pelos teus mandamentos.
131Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132Volta-te para mim, e tem misericórdia de mim, como sempre fazes com aqueles que amam o teu nome.
132Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133Firma os meus passos na tua palavra. Não deixes que nenhuma iniquidade tenha domínio sobre mim.
133Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134Redime-me da opressão dos homens, para que eu observe os teus preceitos.
134Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135Faze o teu rosto resplandecer sobre o teu servo. Ensina-me os teus estatutos.
135Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136Rios de lágrimas correm dos meus olhos, porque eles não observam a tua lei.
136Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137Tu és justo, SENHOR. Os teus juízos são retos.
137Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138Tu ordenaste os teus estatutos em justiça. Eles são totalmente dignos de confiança.
138Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139O meu zelo me consome, porque os meus inimigos ignoram as tuas palavras.
139Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140As tuas promessas foram totalmente provadas, e o teu servo as ama.
140Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141Sou pequeno e desprezado. Não me esqueço dos teus preceitos.
141Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142A tua justiça é uma justiça eterna. A tua lei é a verdade.
142Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143A angústia e a aflição apoderaram-se de mim. Os teus mandamentos são o meu prazer.
143Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144Os teus testemunhos são justos para sempre. Dá-me entendimento, para que eu viva.
144Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145Clamei de todo o meu coração. Responde-me, SENHOR! Eu guardarei os teus estatutos.
145Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146Clamei a ti. Salva-me! Eu obedecerei aos teus estatutos.
146K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147Levanto-me antes do amanhecer e clamo por socorro. Coloco a minha esperança nas tuas palavras.
147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148Os meus olhos ficam abertos durante as vigílias da noite, para que eu medite na tua palavra.
148Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149Ouve a minha voz segundo a tua bondade. Vivifica-me, SENHOR, segundo as tuas ordenanças.
149Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150Aproximam-se os que seguem a maldade. Eles estão longe da tua lei.
150Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151Tu estás perto, SENHOR. Todos os teus mandamentos são a verdade.
151Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152Desde a antiguidade sei pelos teus testemunhos, que tu os fundaste para sempre.
152Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153Considera a minha aflição, e livra-me, pois não me esqueço da tua lei.
153Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154Defende a minha causa, e redime-me! Vivifica-me segundo a tua promessa.
154Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155A salvação está longe dos ímpios, pois eles não buscam os teus estatutos.
155Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156Grandes são as tuas ternas misericórdias, SENHOR. Vivifica-me segundo as tuas ordenanças.
156Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157Muitos são os meus perseguidores e os meus adversários. Não me desviei dos teus testemunhos.
157Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158Olho para os infiéis com aversão, porque eles não observam a tua palavra.
158Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159Considera como eu amo os teus preceitos. Vivifica-me, SENHOR, segundo a tua bondade.
159Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160Todas as tuas palavras são a verdade. Cada uma das tuas justas ordenanças dura para sempre.
160Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161Príncipes me perseguiram sem motivo, mas o meu coração teme as tuas palavras.
161Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162Regozijo-me com a tua palavra, como alguém que encontra grandes despojos.
162Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163Odeio e abomino a falsidade. Eu amo a tua lei.
163Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164Sete vezes por dia, eu te louvo, por causa das tuas justas ordenanças.
164Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165Aqueles que amam a tua lei têm grande paz. Nada os faz tropeçar.
165Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166Tenho esperado pela tua salvação, SENHOR. Tenho cumprido os teus mandamentos.
166Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167A minha alma tem observado os teus testemunhos. Eu os amo intensamente.
167Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168Tenho obedecido aos teus preceitos e aos teus testemunhos, pois todos os meus caminhos estão diante de ti.
168Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169Chegue o meu clamor diante de ti, SENHOR. Dá-me entendimento segundo a tua palavra.
169Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170Chegue a minha súplica diante de ti. Livra-me segundo a tua palavra.
170Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171Profiram os meus lábios o louvor, pois tu me ensinas os teus estatutos.
171I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172Cante a minha língua sobre a tua palavra, pois todos os teus mandamentos são justiça.
172Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173Esteja a tua mão pronta para me ajudar, pois escolhi os teus preceitos.
173Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174Tenho ansiado pela tua salvação, SENHOR. A tua lei é o meu prazer.
174Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175Viva a minha alma, para que eu te louve. Que as tuas ordenanças me ajudem.
175Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176Andei desviado como uma ovelha perdida. Busca o teu servo, pois não me esqueço dos teus mandamentos.
176Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.