Salmos 35
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Contende, SENHOR, com os que contendem comigo. Luta contra os que lutam contra mim.
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
2Toma o escudo e o broquel, e levanta-te para me ajudar.
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
3Empunha a lança e bloqueia o caminho dos que me perseguem. Dize à minha alma: “Eu sou a sua salvação.”
3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
4Sejam envergonhados e desonrados os que buscam a minha alma. Recuem e sejam confundidos os que tramam a minha ruína.
4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
5Sejam como a palha diante do vento, o anjo do SENHOR os afugentando.
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
6Seja o caminho deles escuro e escorregadio, o anjo do SENHOR os perseguindo.
6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
7Pois sem causa esconderam a sua rede numa cova para mim. Sem causa cavaram uma cova para a minha alma.
7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
8Venha sobre ele a destruição de surpresa. Que a rede que ele escondeu o prenda. Que ele caia nessa mesma destruição.
8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
9A minha alma se alegrará no SENHOR. Ela se regozijará na sua salvação.
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
10Todos os meus ossos dirão: “SENHOR, quem é como tu, que livras o pobre daquele que é forte demais para ele; sim, o pobre e o necessitado daquele que o rouba?”
10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
11Testemunhas injustas se levantam. Elas me interrogam sobre coisas das quais nada sei.
11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
12Elas me retribuem o mal pelo bem, trazendo desolação à minha alma.
12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
13Mas, quanto a mim, quando estavam doentes, a minha roupa era pano de saco. Eu afligi a minha alma com jejum. A minha oração retornava ao meu próprio peito.
13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
14Eu me portei como se fosse meu amigo ou meu irmão. Curvei-me de luto, como quem chora por sua mãe.
14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
15Mas na minha adversidade, eles se alegraram e se reuniram. Os agressores se reuniram contra mim, sem que eu o soubesse. Eles me dilaceraram, e não cessaram.
15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
16Como os zombadores profanos em festas, eles rangeram os dentes contra mim.
16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
17Senhor, até quando ficarás observando? Resgata a minha alma da destruição deles, a minha vida preciosa dos leões.
17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
18Eu te darei graças na grande assembleia. Eu te louvarei entre muitos povos.
18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
19Não deixes que os meus inimigos se alegrem injustamente sobre mim; nem deixes que aqueles que me odeiam sem causa pisquem os olhos.
19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
20Pois eles não falam de paz, mas inventam palavras enganosas contra os pacíficos da terra.
20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21Sim, eles escancararam a boca contra mim. Eles disseram: “Ahá! Ahá! Os nossos olhos viram isso!”
21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22Tu o viste, SENHOR. Não fiques calado. Senhor, não te afastes de mim.
22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23Desperta! Levanta-te para me defender, meu Deus! Meu Senhor, contende por mim!
23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24Faze-me justiça, SENHOR meu Deus, segundo a tua justiça. Não permitas que exultem sobre mim.
24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25Não deixes que digam em seu coração: “Ahá! É assim que queríamos!” Não deixes que digam: “Nós o engolimos!”
25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
26Sejam envergonhados e confundidos todos juntos os que se alegram com a minha calamidade. Vistam-se de vergonha e desonra os que se engrandecem contra mim.
26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
27Cantem de alegria e regozijem-se os que favorecem a minha justa causa. Sim, digam eles continuamente: “Engrandecido seja o SENHOR, que tem prazer na prosperidade do seu servo!”
27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
28A minha língua falará da tua justiça e do teu louvor o dia todo.
28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.