Salmos 102
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ouve a minha oração, SENHOR! Que o meu clamor chegue a ti.
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2Não escondas de mim o teu rosto no dia da minha angústia. Inclina o teu ouvido para mim. Responde-me depressa no dia em que eu clamar.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3Pois os meus dias se consomem como fumaça. Os meus ossos queimam como uma tocha.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4O meu coração está ferido como a erva, e secou, pois até me esqueço de comer o meu pão.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5Por causa da voz do meu gemido, os meus ossos se apegam à minha pele.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6Sou como o pelicano do deserto. Tornei-me como a coruja dos lugares desolados.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7Fico vigiando, e tornei-me como um pardal solitário no telhado.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8Os meus inimigos me insultam o dia todo. Aqueles que estão furiosos contra mim usam o meu nome como maldição.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9Pois tenho comido cinzas como pão, e misturado a minha bebida com lágrimas,
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10por causa da tua indignação e da tua ira; pois tu me levantaste e me jogaste fora.
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11Os meus dias são como uma sombra longa. Eu sequei como a erva.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12Mas tu, SENHOR, permanecerás para sempre; o teu renome dura por todas as gerações.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13Tu te levantarás e terás misericórdia de Sião, pois é tempo de ter compaixão dela. Sim, o tempo determinado chegou.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14Pois os teus servos têm prazer nas pedras dela, e se compadecem do seu pó.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15Então as nações temerão o nome do SENHOR, e todos os reis da terra a tua glória.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16Pois o SENHOR edificou a Sião. Ele apareceu na sua glória.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17Ele atendeu à oração dos desamparados, e não desprezou a oração deles.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18Isso será escrito para a geração futura. Um povo que será criado louvará ao SENHOR,
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19pois ele olhou para baixo desde o alto do seu santuário. Dos céus, o SENHOR viu a terra,
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20para ouvir os gemidos do prisioneiro, para libertar os condenados à morte,
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21para que os homens declarem o nome do SENHOR em Sião, e o seu louvor em Jerusalém,
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22quando os povos se reunirem, e os reinos, para servirem ao SENHOR.
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23Ele enfraqueceu a minha força no caminho. Ele encurtou os meus dias.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24Eu disse: “Meu Deus, não me leves no meio dos meus dias. Os teus anos duram por todas as gerações.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25Antigamente, tu lançaste os fundamentos da terra. Os céus são a obra das tuas mãos.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26Eles perecerão, mas tu permanecerás. Sim, todos eles se desgastarão como uma roupa. Tu os trocarás como um manto, e eles serão mudados.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27Mas tu és o mesmo. Os teus anos não terão fim.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28Os filhos dos teus servos continuarão. A descendência deles será estabelecida diante de ti.”
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
no verse 29 in this text
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.