Tingtoeng 102
Baibal Olcim (Matupi Chin)Translation
Baibal Olcim (Matupi Chin)
Kralice Bible (1613)
1BOEIPA aw ka thangthuinah he ya lamtah ka pang ol loh nang taengla ham pha saeh.
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2Kai kah puencak tue vaengah na maelhmai te kai taeng lamkah thuh boeh. Kang khue tue vaengah kai taengla na hna han kaeng lamtah kai he koe n'doo lah.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3Ka khohnin he hmaikhu bangla hmata tih ka rhuhrhong khaw hmaingen bangla tlum.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4Ka lungbuei he baelhing bangla a haih tih a rhae sut dongah ka buh caak pataeng ka hnilh coeng.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5Ka hueinah ol dongah ka pumsa tah ka rhuh dongla kap coeng.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6Khosoek kah khosoek saelbu bangla ka lutlat sut tih, imrhong thathawt bangla ka om.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7Ka hak ah khaw imphu kah aka pangoe vaa bangla ka om.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8Ka thunkha loh hnin takuem kai m'veet uh tih kai aka yan rhoek loh kai ming neh a toemngam uh.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9Hmaiphu te buh la ka caak tih ka tuiok khaw rhahnah neh ka thoek.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10Kai nan ludoeng tangtae khaw na kosi, na thinhul neh kai nan voeih.
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11Ka khohnin he mueihlip bangla puh tih baelhing bangla ka rhae sut.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12Tedae BOEIPA namah tah kumhal ah na ngol coeng tih namah poekkoepnah tah cadilcahma phoeikah cadilcahma duela om.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13Na thoo vetih a tue bangla Zion na haidam bitni. Anih rhen hamla khoning a pha coeng dongah.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14Na sal rhoek loh Zion kah lungto te a ngaingaih uh tih a laipi te khaw a rhen uh.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15Te dongah BOEIPA namah ming te namtom rhoek loh, namah thangpomnah te diklai manghai boeih loh a rhih uh ni.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16Zion te BOEIPA loh a thoh vetih a thangpomnah neh phoe ni.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17Dueidah thahnoeng thangthuinah taengla mael vetih amih kah thangthuinah te sit mahpawh.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18Hmailong kah cadilcahma ham khaw hekah he daek saeh lamtah a suen pilnam loh BOEIPA thangthen saeh.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19A sang hmuencim lamkah a dan tih diklai te BOEIPA loh vaan lamkah a paelki.
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20Thongtl a kah a kiinah hnatun ham, dueknah khuikah hlang rhoek te hlah ham,
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21BOEIPA ming te Zion ah, amah koehnah te khaw Jerusalem ah doek ham om ni.
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22BOEIPA taengah thothueng ham pilnam rhoek neh ram rhoek tah tun tingtun uh ni.
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23Ka thadueng he longpuei ah a khah tih, ka khohnin khaw a rhaem.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24Te dongah, “Ka Pathen aw, kai kah ka khohnin he a boengli ah lo boel mai. Namah kah kum tah cadilcahma phoeikah cadilcahma due khaw a pha kanoek.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25A cuek vaengah diklai na suen tih vaan ke khaw namah kutngo ni.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26Amih te milh uh cakhaw namah tah na nguel yoeyah. Te dongah amih te himbai bangla boeih hnawn uh vetih pueinak bangla na tho vaengah thovael uh van ni.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27Tedae namah tah amah la na om tih na kum khaw bawt pawh.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28Na sal rhoek kah a ca rhoek loh kho a sak uh vetih a tiingan loh namah mikhmuh ah pai ni,” ka ti.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
no verse 29 in this text
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.