Psalms 102
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Hear my prayer, O LORD , and let my cry come unto thee.
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2Hide not thy face from me in the day when I am in trouble; incline thine ear unto me: in the day when I call answer me speedily.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3For my days are consumed like smoke, and my bones are burned as an hearth.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4My heart is smitten, and withered like grass; so that I forget to eat my bread.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5By reason of the voice of my groaning my bones cleave to my skin.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6I am like a pelican of the wilderness: I am like an owl of the desert.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7I watch, and am as a sparrow alone upon the house top.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8Mine enemies reproach me all the day; and they that are mad against me are sworn against me.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9For I have eaten ashes like bread, and mingled my drink with weeping,
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10Because of thine indignation and thy wrath: for thou hast lifted me up, and cast me down.
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11My days are like a shadow that declineth; and I am withered like grass.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12But thou, O LORD , shalt endure for ever; and thy remembrance unto all generations.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13Thou shalt arise, and have mercy upon Zion: for the time to favour her, yea, the set time, is come.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14For thy servants take pleasure in her stones, and favour the dust thereof.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15So the heathen shall fear the name of the LORD , and all the kings of the earth thy glory.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16When the LORD shall build up Zion, he shall appear in his glory.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17He will regard the prayer of the destitute, and not despise their prayer.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18This shall be written for the generation to come: and the people which shall be created shall praise the LORD .
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19For he hath looked down from the height of his sanctuary; from heaven did the LORD behold the earth;
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20To hear the groaning of the prisoner; to loose those that are appointed to death;
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21To declare the name of the LORD in Zion, and his praise in Jerusalem;
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22When the people are gathered together, and the kingdoms, to serve the LORD .
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23He weakened my strength in the way; he shortened my days.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24I said, O my God, take me not away in the midst of my days: thy years are throughout all generations.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25Of old hast thou laid the foundation of the earth: and the heavens are the work of thy hands.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26They shall perish, but thou shalt endure: yea, all of them shall wax old like a garment; as a vesture shalt thou change them, and they shall be changed:
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27But thou art the same, and thy years shall have no end.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28The children of thy servants shall continue, and their seed shall be established before thee.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
no verse 29 in this text
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.