Luke 1
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Forasmuch as many have taken in hand to set forth in order a declaration of those things which are most surely believed among us,
1Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
2Even as they delivered them unto us, which from the beginning were eyewitnesses, and ministers of the word;
2Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
3It seemed good to me also, having had perfect understanding of all things from the very first, to write unto thee in order, most excellent Theophilus,
3Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
4That thou mightest know the certainty of those things, wherein thou hast been instructed.
4Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5¶ There was in the days of Herod, the king of Judæa, a certain priest named Zacharias, of the course of Abia: and his wife was of the daughters of Aaron, and her name was Elisabeth.
5Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6And they were both righteous before God, walking in all the commandments and ordinances of the Lord blameless.
6Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
7And they had no child, because that Elisabeth was barren, and they both were now well stricken in years.
7A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8And it came to pass, that while he executed the priest’s office before God in the order of his course,
8I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9According to the custom of the priest’s office, his lot was to burn incense when he went into the temple of the Lord.
9Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10And the whole multitude of the people were praying without at the time of incense.
10A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11And there appeared unto him an angel of the Lord standing on the right side of the altar of incense.
11Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12And when Zacharias saw him , he was troubled, and fear fell upon him.
12A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13But the angel said unto him, Fear not, Zacharias: for thy prayer is heard; and thy wife Elisabeth shall bear thee a son, and thou shalt call his name John.
13I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14And thou shalt have joy and gladness; and many shall rejoice at his birth.
14Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
15For he shall be great in the sight of the Lord, and shall drink neither wine nor strong drink; and he shall be filled with the Holy Ghost, even from his mother’s womb.
15Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16And many of the children of Israel shall he turn to the Lord their God.
16A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17And he shall go before him in the spirit and power of Elias, to turn the hearts of the fathers to the children, and the disobedient to the wisdom of the just; to make ready a people prepared for the Lord.
17Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
18And Zacharias said unto the angel, Whereby shall I know this? for I am an old man, and my wife well stricken in years.
18I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19And the angel answering said unto him, I am Gabriel, that stand in the presence of God; and am sent to speak unto thee, and to shew thee these glad tidings.
19Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20And, behold, thou shalt be dumb, and not able to speak, until the day that these things shall be performed, because thou believest not my words, which shall be fulfilled in their season.
20A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21And the people waited for Zacharias, and marvelled that he tarried so long in the temple.
21Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22And when he came out, he could not speak unto them: and they perceived that he had seen a vision in the temple: for he beckoned unto them, and remained speechless.
22Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23And it came to pass, that, as soon as the days of his ministration were accomplished, he departed to his own house.
23I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24And after those days his wife Elisabeth conceived, and hid herself five months, saying,
24A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25Thus hath the Lord dealt with me in the days wherein he looked on me , to take away my reproach among men.
25Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26And in the sixth month the angel Gabriel was sent from God unto a city of Galilee, named Nazareth,
26V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27To a virgin espoused to a man whose name was Joseph, of the house of David; and the virgin’s name was Mary.
27Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28And the angel came in unto her, and said, Hail, thou that art highly favoured, the Lord is with thee: blessed art thou among women.
28I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29And when she saw him , she was troubled at his saying, and cast in her mind what manner of salutation this should be.
29Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30And the angel said unto her, Fear not, Mary: for thou hast found favour with God.
30I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31And, behold, thou shalt conceive in thy womb, and bring forth a son, and shalt call his name JESUS.
31A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32He shall be great, and shall be called the Son of the Highest: and the Lord God shall give unto him the throne of his father David:
32Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33And he shall reign over the house of Jacob for ever; and of his kingdom there shall be no end.
33A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
34Then said Mary unto the angel, How shall this be, seeing I know not a man?
34I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35And the angel answered and said unto her, The Holy Ghost shall come upon thee, and the power of the Highest shall overshadow thee: therefore also that holy thing which shall be born of thee shall be called the Son of God.
35A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36And, behold, thy cousin Elisabeth, she hath also conceived a son in her old age: and this is the sixth month with her, who was called barren.
36A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37For with God nothing shall be impossible.
37Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
38And Mary said, Behold the handmaid of the Lord; be it unto me according to thy word. And the angel departed from her.
38I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
39And Mary arose in those days, and went into the hill country with haste, into a city of Juda;
39Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40And entered into the house of Zacharias, and saluted Elisabeth.
40I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41And it came to pass, that, when Elisabeth heard the salutation of Mary, the babe leaped in her womb; and Elisabeth was filled with the Holy Ghost:
41I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42And she spake out with a loud voice, and said, Blessed art thou among women, and blessed is the fruit of thy womb.
42I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43And whence is this to me, that the mother of my Lord should come to me?
43A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44For, lo, as soon as the voice of thy salutation sounded in mine ears, the babe leaped in my womb for joy.
44Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45And blessed is she that believed: for there shall be a performance of those things which were told her from the Lord.
45A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46And Mary said, My soul doth magnify the Lord,
46Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47And my spirit hath rejoiced in God my Saviour.
47A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48For he hath regarded the low estate of his handmaiden: for, behold, from henceforth all generations shall call me blessed.
48Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49For he that is mighty hath done to me great things; and holy is his name.
49Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50And his mercy is on them that fear him from generation to generation.
50A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51He hath shewed strength with his arm; he hath scattered the proud in the imagination of their hearts.
51Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52He hath put down the mighty from their seats, and exalted them of low degree.
52Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53He hath filled the hungry with good things; and the rich he hath sent empty away.
53Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54He hath holpen his servant Israel, in remembrance of his mercy;
54Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
55As he spake to our fathers, to Abraham, and to his seed for ever.
55(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
56And Mary abode with her about three months, and returned to her own house.
56I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
57Now Elisabeth’s full time came that she should be delivered; and she brought forth a son.
57Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58And her neighbours and her cousins heard how the Lord had shewed great mercy upon her; and they rejoiced with her.
58A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59And it came to pass, that on the eighth day they came to circumcise the child; and they called him Zacharias, after the name of his father.
59Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60And his mother answered and said, Not so ; but he shall be called John.
60Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61And they said unto her, There is none of thy kindred that is called by this name.
61I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62And they made signs to his father, how he would have him called.
62I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63And he asked for a writing table, and wrote, saying, His name is John. And they marvelled all.
63A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64And his mouth was opened immediately, and his tongue loosed , and he spake, and praised God.
64A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65And fear came on all that dwelt round about them: and all these sayings were noised abroad throughout all the hill country of Judæa.
65Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66And all they that heard them laid them up in their hearts, saying, What manner of child shall this be! And the hand of the Lord was with him.
66A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67And his father Zacharias was filled with the Holy Ghost, and prophesied, saying,
67Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
68Blessed be the Lord God of Israel; for he hath visited and redeemed his people,
68Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
69And hath raised up an horn of salvation for us in the house of his servant David;
69A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
70As he spake by the mouth of his holy prophets, which have been since the world began:
70Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
71That we should be saved from our enemies, and from the hand of all that hate us;
71O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72To perform the mercy promised to our fathers, and to remember his holy covenant;
72Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73The oath which he sware to our father Abraham,
73Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
74That he would grant unto us, that we being delivered out of the hand of our enemies might serve him without fear,
74Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75In holiness and righteousness before him, all the days of our life.
75V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
76And thou, child, shalt be called the prophet of the Highest: for thou shalt go before the face of the Lord to prepare his ways;
76Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77To give knowledge of salvation unto his people by the remission of their sins,
77Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78Through the tender mercy of our God; whereby the dayspring from on high hath visited us,
78Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
79To give light to them that sit in darkness and in the shadow of death, to guide our feet into the way of peace.
79Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80And the child grew, and waxed strong in spirit, and was in the deserts till the day of his shewing unto Israel.
80Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.