Lukas 1
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Sintemal sich's viele unterwunden haben, Bericht zu geben von den Geschichten, so unter uns ergangen sind,
1Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
2wie uns das gegeben haben, die es von Anfang selbst gesehen und Diener des Worts gewesen sind:
2Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
3habe ich's auch für gut angesehen, nachdem ich's alles von Anbeginn mit Fleiß erkundet habe, daß ich's dir, mein guter Theophilus, in Ordnung schriebe,
3Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
4auf das du gewissen Grund erfahrest der Lehre, in welcher du unterrichtet bist.
4Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5Zu der Zeit des Herodes, des Königs von Judäa, war ein Priester von der Ordnung Abia, mit Namen Zacharias, und sein Weib war von den Töchtern Aarons, welche hieß Elisabeth.
5Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6Sie waren aber alle beide fromm vor Gott und wandelten in allen Geboten und Satzungen des HERRN untadelig.
6Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
7Und sie hatten kein Kind; denn Elisabeth war unfruchtbar, und waren beide wohl betagt.
7A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8Und es begab sich, da er des Priesteramtes pflegte vor Gott zur Zeit seiner Ordnung,
8I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9nach Gewohnheit des Priestertums, und an ihm war, daß er räuchern sollte, ging er in den Tempel des HERRN.
9Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10Und die ganze Menge des Volks war draußen und betete unter der Stunde des Räucherns.
10A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11Es erschien ihm aber der Engel des HERRN und stand zur rechten Hand am Räucheraltar.
11Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12Und als Zacharias ihn sah, erschrak er, und es kam ihn eine Furcht an.
12A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13Aber der Engel sprach zu ihm: Fürchte dich nicht, Zacharias! denn dein Gebet ist erhört, und dein Weib Elisabeth wird dir einen Sohn gebären, des Namen sollst du Johannes heißen.
13I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14Und du wirst des Freude und Wonne haben, und viele werden sich seiner Geburt freuen.
14Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
15Denn er wird groß sein vor dem HERRN; Wein und starkes Getränk wird er nicht trinken und wird noch im Mutterleibe erfüllt werden mit dem heiligen Geist.
15Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16Und er wird der Kinder Israel viele zu Gott, ihrem HERRN, bekehren.
16A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17Und er wird vor ihm her gehen im Geist und Kraft des Elia, zu bekehren die Herzen der Väter zu den Kindern und die Ungläubigen zu der Klugheit der Gerechten, zuzurichten dem HERRN ein bereitet Volk.
17Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
18Und Zacharias sprach zu dem Engel: Wobei soll ich das erkennen? Denn ich bin alt und mein Weib ist betagt.
18I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19Der Engel antwortete und sprach zu ihm: Ich bin Gabriel, der vor Gott steht, und bin gesandt, mit dir zu reden, daß ich dir solches verkündigte.
19Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20Und siehe, du wirst verstummen und nicht reden können bis auf den Tag, da dies geschehen wird, darum daß du meinen Worten nicht geglaubt hast, welche sollen erfüllt werden zu ihrer Zeit.
20A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21Und das Volk wartete auf Zacharias und verwunderte sich, daß er so lange im Tempel verzog.
21Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22Und da er herausging, konnte er nicht mit ihnen reden; und sie merkten, daß er ein Gesicht gesehen hatte im Tempel. Und er winkte ihnen und blieb stumm.
22Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23Und es begab sich, da die Zeit seines Amts aus war, ging er heim in sein Haus.
23I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24Und nach den Tagen ward sein Weib Elisabeth schwanger und verbarg sich fünf Monate und sprach:
24A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25Also hat mir der HERR getan in den Tagen, da er mich angesehen hat, daß er meine Schmach unter den Menschen von mir nähme.
25Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26Und im sechsten Monat ward der Engel Gabriel gesandt von Gott in eine Stadt in Galiläa, die heißt Nazareth,
26V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27zu einer Jungfrau, die vertraut war einem Manne mit Namen Joseph, vom Hause David: und die Jungfrau hieß Maria.
27Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28Und der Engel kam zu ihr hinein und sprach: Gegrüßet seist du, Holdselige! Der HERR ist mit dir, du Gebenedeite unter den Weibern!
28I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29Da sie aber ihn sah, erschrak sie über seine Rede und gedachte: Welch ein Gruß ist das?
29Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30Und der Engel sprach zu ihr: Fürchte dich nicht, Maria! du hast Gnade bei Gott gefunden.
30I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31Siehe, du wirst schwanger werden und einen Sohn gebären, des Namen sollst du Jesus heißen.
31A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32Der wird groß sein und ein Sohn des Höchsten genannt werden; und Gott der HERR wird ihm den Stuhl seines Vaters David geben;
32Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33und er wird ein König sein über das Haus Jakob ewiglich, und seines Königreiches wird kein Ende sein.
33A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
34Da sprach Maria zu dem Engel: Wie soll das zugehen, da ich von keinem Manne weiß?
34I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35Der Engel antwortete und sprach zu ihr: Der heilige Geist wird über dich kommen, und die Kraft des Höchsten wird dich überschatten; darum wird auch das Heilige, das von dir geboren wird, Gottes Sohn genannt werden.
35A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36Und siehe, Elisabeth, deine Gefreunde, ist auch schwanger mit einem Sohn in ihrem Alter und geht jetzt im sechsten Monat, von der man sagt, daß sie unfruchtbar sei.
36A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37Denn bei Gott ist kein Ding unmöglich.
37Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
38Maria aber sprach: Siehe ich bin des HERRN Magd; mir geschehe, wie du gesagt hast. Und der Engel schied von ihr.
38I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
39Maria aber stand auf in den Tagen und ging auf das Gebirge eilends zu der Stadt Juda's
39Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40und kam in das Haus des Zacharias und grüßte Elisabeth.
40I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41Und es begab sich, als Elisabeth den Gruß Marias hörte, hüpfte das Kind in ihrem Leibe. Und Elisabeth ward des heiligen Geistes voll
41I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42und rief laut und sprach: Gebenedeit bist du unter den Weibern, und gebenedeit ist die Frucht deines Leibes!
42I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43Und woher kommt mir das, daß die Mutter meines HERRN zu mir kommt?
43A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44Siehe, da ich die Stimme deines Grußes hörte, hüpfte mit Freuden das Kind in meinem Leibe.
44Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45Und o selig bist du, die du geglaubt hast! denn es wird vollendet werden, was dir gesagt ist von dem HERRN.
45A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46Und Maria sprach: Meine Seele erhebt den HERRN,
46Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47und mein Geist freuet sich Gottes, meines Heilands;
47A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48denn er hat die Niedrigkeit seiner Magd angesehen. Siehe, von nun an werden mich selig preisen alle Kindeskinder;
48Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49denn er hat große Dinge an mir getan, der da mächtig ist und des Name heilig ist.
49Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50Und seine Barmherzigkeit währet immer für und für bei denen, die ihn fürchten.
50A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51Er übet Gewalt mit seinem Arm und zerstreut, die hoffärtig sind in ihres Herzens Sinn.
51Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52Er stößt die Gewaltigen vom Stuhl und erhebt die Niedrigen.
52Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53Die Hungrigen füllt er mit Gütern und läßt die Reichen leer.
53Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54Er denkt der Barmherzigkeit und hilft seinem Diener Israel wieder auf,
54Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
55wie er geredet hat unsern Vätern, Abraham und seinem Samen ewiglich.
55(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
56Und Maria blieb bei ihr bei drei Monaten; darnach kehrte sie wiederum heim.
56I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
57Und Elisabeth kam ihre Zeit, daß sie gebären sollte; und sie gebar einen Sohn.
57Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58Und ihre Nachbarn und Gefreunde hörten, daß der HERR große Barmherzigkeit an ihr getan hatte, und freuten sich mit ihr.
58A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59Und es begab sich am achten Tage, da kamen sie, zu beschneiden das Kindlein, und hießen ihn nach seinem Vater Zacharias.
59Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60Aber seine Mutter antwortete und sprach: Mitnichten, sondern er soll Johannes heißen.
60Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61Und sie sprachen zu ihr: Ist doch niemand in deiner Freundschaft, der also heiße.
61I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62Und sie winkten seinem Vater, wie er ihn wollte heißen lassen.
62I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63Und er forderte ein Täfelein und schrieb also: Er heißt Johannes. Und sie verwunderten sich alle.
63A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64Und alsbald ward sein Mund und seine Zunge aufgetan, und er redete und lobte Gott.
64A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65Und es kam eine Furcht über alle Nachbarn; und die ganze Geschichte ward ruchbar auf dem ganzen jüdischen Gebirge.
65Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66Und alle, die es hörten, nahmen's zu Herzen und sprachen: Was, meinst du, will aus dem Kindlein werden? Denn die Hand des HERRN war mit ihm.
66A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67Und sein Vater Zacharias ward des heiligen Geistes voll, weissagte und sprach:
67Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
68Gelobet sei der HERR, der Gott Israels! denn er hat besucht und erlöst sein Volk
68Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
69und hat uns aufgerichtet ein Horn des Heils in dem Hause seines Dieners David,
69A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
70wie er vorzeiten geredet hat durch den Mund des Propheten:
70Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
71daß er uns errettete von unseren Feinden und von der Hand aller, die uns hassen,
71O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72und Barmherzigkeit erzeigte unsern Vätern und gedächte an seinen heiligen Bund
72Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73und an den Eid, den er geschworen hat unserm Vater Abraham, uns zu geben,
73Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
74daß wir, erlöst aus der Hand unserer Feinde, ihm dienten ohne Furcht unser Leben lang
74Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75in Heiligkeit und Gerechtigkeit, die ihm gefällig ist.
75V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
76Und du, Kindlein, wirst ein Prophet des Höchsten heißen. Du wirst vor dem HERRN her gehen, daß du seinen Weg bereitest
76Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77und Erkenntnis des Heils gebest seinem Volk, das da ist in Vergebung ihrer Sünden;
77Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78durch die herzliche Barmherzigkeit unsers Gottes, durch welche uns besucht hat der Aufgang aus der Höhe,
78Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
79auf daß er erscheine denen, die da sitzen in Finsternis und Schatten des Todes, und richte unsere Füße auf den Weg des Friedens.
79Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80Und das Kindlein wuchs und ward stark im Geist; und er war in der Wüste, bis daß er sollte hervortreten vor das Volk Israel.
80Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.