Luke 15
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Then drew near unto him all the publicans and sinners for to hear him.
1Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2And the Pharisees and scribes murmured, saying, This man receiveth sinners, and eateth with them.
2I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
3¶ And he spake this parable unto them, saying,
3I pověděl jim podobenství toto, řka:
4What man of you, having an hundred sheep, if he lose one of them, doth not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
4Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5And when he hath found it , he layeth it on his shoulders, rejoicing.
5A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
6And when he cometh home, he calleth together his friends and neighbours, saying unto them, Rejoice with me; for I have found my sheep which was lost.
6A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7I say unto you, that likewise joy shall be in heaven over one sinner that repenteth, more than over ninety and nine just persons, which need no repentance.
7Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8¶ Either what woman having ten pieces of silver, if she lose one piece, doth not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she find it ?
8Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9And when she hath found it , she calleth her friends and her neighbours together, saying, Rejoice with me; for I have found the piece which I had lost.
9A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10Likewise, I say unto you, there is joy in the presence of the angels of God over one sinner that repenteth.
10Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11¶ And he said, A certain man had two sons:
11Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
12And the younger of them said to his father, Father, give me the portion of goods that falleth to me . And he divided unto them his living.
12Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13And not many days after the younger son gathered all together, and took his journey into a far country, and there wasted his substance with riotous living.
13A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
14And when he had spent all, there arose a mighty famine in that land; and he began to be in want.
14A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15And he went and joined himself to a citizen of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
15I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
16And he would fain have filled his belly with the husks that the swine did eat: and no man gave unto him.
16I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
17And when he came to himself, he said, How many hired servants of my father’s have bread enough and to spare, and I perish with hunger!
17On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
18I will arise and go to my father, and will say unto him, Father, I have sinned against heaven, and before thee,
18Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19And am no more worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
19A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
20And he arose, and came to his father. But when he was yet a great way off, his father saw him, and had compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
20I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21And the son said unto him, Father, I have sinned against heaven, and in thy sight, and am no more worthy to be called thy son.
21I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
22But the father said to his servants, Bring forth the best robe, and put it on him; and put a ring on his hand, and shoes on his feet:
22I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23And bring hither the fatted calf, and kill it ; and let us eat, and be merry:
23A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
24For this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
24Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25Now his elder son was in the field: and as he came and drew nigh to the house, he heard musick and dancing.
25Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26And he called one of the servants, and asked what these things meant.
26I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
27And he said unto him, Thy brother is come; and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him safe and sound.
27A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28And he was angry, and would not go in: therefore came his father out, and intreated him.
28I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29And he answering said to his father, Lo, these many years do I serve thee, neither transgressed I at any time thy commandment: and yet thou never gavest me a kid, that I might make merry with my friends:
29A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
30But as soon as this thy son was come, which hath devoured thy living with harlots, thou hast killed for him the fatted calf.
30Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
31And he said unto him, Son, thou art ever with me, and all that I have is thine.
31A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32It was meet that we should make merry, and be glad: for this thy brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
32Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.