Luka 15
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Tamut cong kaminawk hoi kazae kaminawk loe a lok tahngai hanah anih khaeah angzoh o.
1Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2To naah Farasinawk hoi ca tarik kaminawk mah, Hae kami loe kami zaenawk to kawk moe, nihcae hoi nawnto buh a caak, tiah laisaep o thuih.
2I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
3To naah anih mah nihcae khaeah, hae patahhaih lok hae thuih pae,
3I pověděl jim podobenství toto, řka:
4nangcae thung ih kami maeto mah tuu cumvaito tawnh, to thungah maeto anghmaa ving nahaeloe, qui takawt, takawtto tuunawk to praezaek ah caehtaak ueloe, kanghmaa maeto hnu ai karoek to pakrong mak ai maw?
4Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5A hnuk let naah loe, anghoehaih hoiah angmah ih palaeng nuiah a koeng.
5A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
6Im ah a phak naah, ampuinawk hoi imtaeng kaminawk to nawnto a kawk moe, nihcae khaeah, Kanghmaa kaimah ih tuu to ka hnuk let boeh, anghoe o haih ah, tiah a naa.
6A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7Kang thuih o, to baktih toengah dawnpakhuem kangaih ai kami qui takawt, takawtto pongah loe, dawnpakhuem kami zae maeto nuiah van ah anghoe o kue tih.
7Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8To tih ai boeh loe nongpata mah a tawnh ih phoisa dip hato thungah maeto tahmat ving nahaeloe, anih mah hmai paang ueloe, im to pahuih pacoengah, phoisa dip hnu ai karoek to kahoihah pakrong mak ai maw?
8Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9Anih mah phoisa to hnuk naah, angmah ih ampuinawk hoi imtaeng kaminawk to nawnto kawk moe, ka tahmat ih phoisa to ka hnuk boeh, anghoe o haih ah, tiah a naa.
9A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10To baktih toengah, Kang thuih o, Sithaw ih van kaminawk hmaa ah dawnpakhuem kazae kami maeto nuiah anghoehaih to oh, tiah a naa.
10Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11Anih mah, Kami maeto mah capa hnetto tawnh:
11Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
12capa kanawk mah ampa khaeah, Pa, ka toep han koi qawk to na paek ah, tiah a naa. To pongah ampa mah nihnik hanah qawk to pazet pae.
12Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13Akra ai ah a capa kanawk loe hmuennawk to lak boih moe, prae kangthla ah caeh; to prae ah a tawnh ih hmuennawk to kanawm acaeng haih boih.
13A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
14A tawnh ih hmuennawk to patoh boih pacoengah loe, to prae ah kanung parai takang to thoh; to naah anih loe amtanghaih mah kae.
14A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15Anih loe toksak hanah to ih prae kami maeto khaeah caeh; to kami mah anih to ok pacah hanah angmah ih lawk ah patoeh.
15I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
16Anih loe zok amthlam loiah ok mah caak ih canghum mataeng doeh caak han a khit: toe mi mah doeh buh to paek o ai.
16I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
17To naah anih mah, Kam pa mah patoeh hanah pacae ih tamnanawk mah mataeng doeh nae laek caa laek ai ah caaknaek a tawnh o, kai loe zok kamthlam ah ka paqam tom boeh!
17On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
18Kang thawk moe, kam pa khaeah ka caeh han, anih khaeah, Pa, van hoi na hmaa ah ka zae boeh,
18Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19na capa, tiah kawk han doeh kam cuk ai boeh: patoeh han na thlai ih tamna maeto baktiah na omsak ah, tiah ka naa han, tiah a poek.
19A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
20Anih loe angthawk moe, ampa khaeah caeh. Toe anih loklam kangthla ah oh naah, ampa mah anih to hnuk, to naah tahmenhaih tawnh pongah cawnh moe, anih to takop pacoengah, a mok.
20I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21Capa mah ampa khaeah, Pa, van hoi na mikhnuk ah ka zae boeh, na capa ah kawk han doeh kam cuk ai boeh, tiah a naa.
21I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
22Toe ampa mah a tamnanawk khaeah, Kahoih koek khukbuen to sin oh loe, anih to angkhuk o sak ah; a banpazung ah bantuek to abuen o sak ah loe, a khok ah khokpanai bum to abuen o sak ah:
22I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23kathawk maitaw to haeah hoi oh loe, bop oh; caa o si loe, nawm o si:
23A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
24hae ka capa loe duek boeh, toe a hing let; anih loe anghmat boeh, toe hnuk let boeh, tiah a naa. Nihcae mah nawmhaih poih to sak o.
24Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25To naah a capa kacoeh loe lawk ah oh: anih loe angzoh, im phak tom naah loe, katoeng tamoi tuen hoiah hnawhhaih loknawk to a thaih.
25Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26Anih mah a tamna maeto kawk moe, haeah timaw sak o? tiah dueng.
26I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
27Tamna mah anih khaeah, Nam nawk amlaem let boeh, ngantui ta hoi ngancuem ah phak let boeh pongah, nam pa mah kathawk maitaw to boh pae, tiah a naa.
27A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28A capa kacoeh loe palungphui pongah, imthung ah akun ai: to pongah ampa mah caeh moe, anih to pathloep.
28I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29Anih mah ampa khaeah, Khenah, saning hae zetto thung na tok kang sak pae, natuek naah doeh na thuih ih lok to ka aek vai ai to mah, kam puinawk hoi kanawm poihsak hanah maeh caa maeto mataeng doeh nang paek ai:
29A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
30toe tangzat zaw kami hoiah nang ih hmuenmaenawk pasaeng boih, hae na capa angzoh naah loe, kathawk maitaw to na boh pae, tiah a naa.
30Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
31To naah ampa mah anih khaeah, Ka capa, nang loe kai khaeah na oh poe, ka tawnh ih hmuenmaenawk boih loe nang ih ni.
31A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32Hae nam nawk loe duek boeh, toe a hing let; anih loe anghmat boeh, toe hnuk let boeh pongah, oephaih poih a sak o han oh, tiah a naa.
32Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.