Luka 8
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1To pacoengah, Jesu loe vangpui hoi vangta boih ah caeh moe, Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae ih kahoih tamthanglok to taphong, a hnukbang hatlai hnettonawk doeh anih khaeah oh o.
1I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním,
2Taqawk sae mah naehhaih thung hoi ngan katui let thoemto nongpatanawk, takoh thung hoiah taqawk sae sarihto tacawt Meri, tiah kawk ih Magdalene,
2I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,
3Herod ih im khenzawnkung, Chuza ih zu Joanna, Susanna hoi Anih han angmacae ih hmuennawk kapaek kalah nongpatanawk to oh o.
3A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
4Avang kruek ih pop parai kaminawk nawnto amkhueng o moe, Anih khaeah angzoh o, to naah anih mah patahhaih lok to thuih pae:
4Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:
5aantii haeh kami loe angmah ih aantii to haeh hanah a caeh: antii to a haeh naah thoemto loe loklam ah krak; kaminawk mah cawh o moe, van ih tavanawk mah akhuih o ving.
5Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.
6Thoemto loe thlung nuiah krak; akra ai ah amprawk roep, toe long kahoih om ai pongah azaem ving.
6A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.
7Thoemto loe soekhring thungah krak; soekhring qoeng tahang naah, aankung to tacet hmoek.
7Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.
8Thoemto aantii loe long kahoih nuiah krak, amprawk tahang moe, alet cumvai khoek to athaih. Hae loknawk a thuih pacoengah, anih mah, Thaihaih naa tawn kami loe thaih nasoe, tiah a naa.
8A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9A hnukbang kaminawk mah patahhaih lok thuih koehhaih to anih khaeah dueng o.
9I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10Anih mah, Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae tamqu lok panoekhaih to nangcae khaeah paek boeh: toe kalah kaminawk khaeah loe patahhaih lok hoiah thuih han ih ni paek; Nihcae loe khen o cadoeh hnu o mak ai, thaih o cadoeh panoek o mak ai, tiah a naa.
10A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11Patahhaih lok thuih koehhaih loe hae tiah oh: aantii loe Sithaw lok to ni.
11Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12Loklam ah krah aantii loe tamthanglok hoih thaih kami ah oh o, toe nihcae mah lok to tang o ueloe, pahlonghaih hnu o moeng tih, tih pongah taqawk loe angzoh moe, nihcae palung thung ih lok to lak pae ving.
12A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
13Thlung nuiah kakrah aantii loe lok to thaih o moe, anghoehaih hoiah talawk o roep; toe tangzun om ai, a tanghaih loe nawnetta thung khueah oh pongah, pacuekhaih tue phak naah amtimh ving kami thuih koehhaih ih ni.
13Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
14Soekhring thungah kakrah aantii loe lok to thaih o, toe hae long nui khosak mawnhaih, angraenghaih hoi kanawm acaenghaihnawk mah lok to khuk khoep pongah, athaih athai ai kami to thuih koehhaih ih ni.
14Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
15Toe kahoih long nuiah kakrah aantii loe, lok to toenghaih palungthin, kahoih palungthin hoiah tahngai moe, pakuem kami, palungsawkhaih hoiah athaih athai kami to thuih koehhaih ih ni.
15Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti.
16Mi mah doeh hmaithawk paaang naah, takho hoiah khuk vai ai, to tih ai boeh loe iihkhun tlim ah suem vai ai; imthung ah akun kaminawk mah aanghaih hnuk o thai hanah, hmaithawk paaanghaih ahmuen ah ni a suek o.
16Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
17Amtueng thai ai, tamquta ah kaom hmuen tidoeh om ai baktih toengah, amtueng ai, panoek han ai ah kanghawk, hmuen tidoeh om ai.
17Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.
18To pongah kawbangmaw ka thaih thai han, tiah acoehaih hoiah lok to tahngai oh: mi kawbaktih doeh katawn kami loe paek aep tih; katawn ai kami loe ka tawnh boeh, tiah a poek ih hmuen to doeh la pae kik tih, tiah a naa.
18Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
19Jesu ih amno hoi nawkamyanawk loe anih khaeah angzoh o, toe kami pop parai pongah anih khaeah caeh o thai ai.
19Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
20Thoemto kaminawk mah, nam no hoi nam nawkamyanawk mah nang hnuk han koeh o pongah, tasa bangah angdoet o, tiah a naa.
20I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
21Anih mah nihcae khaeah, Sithaw lok tahngai moe, to tiah khosah kaminawk loe Kai ih amno hoi Kai ih nawkamya ah ni oh o, tiah a naa.
21A on odpověděv, řekl k nim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
22Nito naah, anih loe a hnukbang kaminawk hoi nawnto palong thungah caeh, Anih mah nihcae khaeah, Tui kangbuem yaeh ah caeh o si, tiah a naa. Nihcae loe to ah caeh o.
22Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.
23Toe a caeh o naah anih loe iih: tui kanguem a phak o naah takhi sae to song; palong thungah tui koi mong boeh pongah, nihcae loe raihaih tong o.
23A když se plavili, usnul. Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero, a vlny lodí naplňovaly, takže v nebezpečenství byli.
24A hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, anih to palawt o, Angraeng, Angraeng, kang hmat o tom boeh, tiah a naa o.
24I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I přestala bouře, a stalo se utišení.
25Anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, Tanghaih naah maw na suek o? tiah a naa. Nihcae loe zit o moe, dawnraihaih hoiah oh o. Hae loe kawbaktih kami maw! Takhi hoi tui hanah lok a paek naah, a lok to tahngai pae o, tiah maeto hoi maeto a thuih o.
25I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
26Nihcae loe Kalili prae zaeh ah kaom, Gerasenes prae ah caeh o.
26I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
27Anih saoeng ah phak naah, to vangpui ah kaom saning sawk parai ah taqawk mah naeh ih kami maeto mah Jesu to hnuk. To kami loe laihaw angkhuk ai, im ah doeh om ai, taprong ah ni khosak.
27A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.
28Anih mah Jesu to hnuk naah, anih khokkung ah amtimh, Kasang koek Sithaw Capa, Jesu, nang hoi kai timaw asaenghaih oh, kai hae na pacaekthlaek hmah, tahmenhaih kang hnik, tiah tha hoi a hangh.
28Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co je tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
29(Anih mah to kami ih takoh thung hoi tacawt hanah taqawk sae to lokpaek. To kami loe taqawk sae mah naeh tuektuek boeh: anih ih khok ban to sumqui hoiah pathlet pae o moe, sumboeng hoiah doeh thlongthuk o boeh; toe sumqui to taprawt pat pacoengah, taqawk mah anih to praezaek ah hoih ving.)
29Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.
30Jesu mah anih khaeah, Nang ih ahmin loe mi aa? tiah dueng. To naah anih mah, Takoh thungah taqawk oh mangh pongah, Legion, tiah a naa.
30I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
31Nihcae to kathuk tahawt thungah caehsak han ai ah, anih khaeah tahmenhaih hnik o.
31Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti.
32To ah pop parai ok pacahhaih ahmuen to oh: nihcae mah ok thung akun hanah anih khaeah hnik o. To naah Anih mah akunsak.
32Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
33Taqawknawk loe kami takoh thung hoi tacawt o moe, ok takoh thungah akun o: to naah oknawk loe tui kangbuem ohhaih bangah cawnh o tathuk moe, tui uem o boih.
33I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.
34To tiah kaom hmuen to ok pacah kaminawk mah hnuk o naah, vangpui hoi vangta ah cawnh o moe, to tiah kaom hmuen kawng to a thuih o.
34A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
35To tiah kaom hmuen to khet hanah kaminawk loe to ahmuen ah caeh o; Jesu khaeah a phak o naah, kahni angkhuk moe, poek kaciim ah Jesu khokkung ah anghnu, takoh thung hoi taqawk tacawt kami to a hnuk o; nihcae mah to kami to zit o.
35I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
36Hnu kaminawk boih mah taqawk mah naeh ih kami loe kawbangmaw ngantui let, tito kaminawk khaeah thuih pae o.
36A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.
37Gaderene prae taengah kaom paroeai kaminawk loe zit o pongah, nihcae caehtaak hanah Angraeng khaeah tahmenhaih hnik o: to pongah anih palong thungah akun moe, amlaem let.
37I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
38Takoh thung hoi taqawk tacawt kami mah Angraeng hnuk bang hanah a hnik: toe Jesu mah anih to patoeh ving,
38Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
39nangmah im ah amlaem ah loe, Sithaw mah kawkruk ah kalen hmuen maw na nuiah sak, tito patuek ah, tiah a naa.
39Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
40Jesu amlaem let naah, pop parai kaminawk mah anih to zing o, anih to oephaih hoiah talawk o.
40Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
41Khenah, Jairu, tiah ahmin kaom, Sineko ukkung maeto angzoh: anih loe Jesu khokkung ah tabok moe, anih im ah caeh pae hanah tahmenhaih a hnik:
41A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
42saning hatlai hnetto kaom, maeto khue tawn ih a canu loe, ngannat moe duek duih. Anih loklam ah caeh naah, pop parai kaminawk anih khaeah amkhueng o.
42Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup.
43To naah saning hatlai hnetto athii kalong nongpata maeto oh, anih loe a tawnh ih hmuennawk to zawh boih moe, tuisi kop kami khaeah a caeh, toe mi mah doeh anih to ngantui o sak thai ai.
43Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,)
44To nongpata loe anih hnuk ah caeh moe, anih ih kahni tom to sui: to naah kalong athii to dip roep.
44Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
45Jesu mah, Kai sui kami loe mi maw? tiah a naa. Kaminawk boih mah panoek ai, tiah a naa o. Piter hoi anih hoi nawnto kaom kaminawk mah, Angraeng, pop parai kaminawk mah nang ang et o moe, ang nuih o to loe, Kai sui kami loe mi maw? tiah na thuih, tiah a naa.
45I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl?
46Jesu mah, Kami maeto mah Kai ang sui: Kai khae hoi sakthaihaih tha tacawt boeh, tito ka panoek, tiah a naa.
46I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla.
47Nongpata mah kang phat thai ai boeh, tiah panoek naah, tasoehhaih hoiah a caeh moe, a hmaa ah cangkrawn pacoengah, anih suihaih hoi ngan a tuihaih kawng to paroeai kaminawk hmaa ah taphong.
47A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48To pacoengah nongpata khaeah, Ka canu, na tanghaih mah ang hoihsak boeh: kamongah caeh lai ah, tiah a naa.
48A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
49Anih mah lokthuih li naah, Sineko ukkung Jairu im hoiah kami maeto angzoh moe, Na canu loe duek boeh; Patukkung to raihaih paek khing hmah lai ah, tiah a naa.
49A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra.
50Jesu mah to lok to thaih naah, Jairu khaeah, Tasoeh hmah: tanghaih palung khue mah tawn ah, na canu loe ngantui let tih , tiah a naa.
50Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.
51Anih Jairu im ah phak naah loe Piter, Johan, Jakob hoi nongpata ih amno ampanawk khue ai ah loe, mi doeh imthung ah akunsak ai.
51A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
52Kaminawk boih anih hanah palungsethaih hoiah qah o haih: Anih mah, Qah o hmah; anih loe dueh ai, iih ni a iih, tiah a naa.
52Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť.
53Nongpata loe duek boeh, tiah nihcae mah panoek o pognah, Anih to pahnui o thuih.
53I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela.
54Anih loe to ah kaom kaminawk to tasa bangah tacawtsak boih moe, nongpata ih ban to patawnh pae, Nongpata ta, angthawk ah, tiah a naa.
54On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň!
55To naah anih ih pakhra amlaem let moe, angthawk roep: nongpata to caaknaek paek o hanah Jesu mah thuih pae.
55I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
56Nongpata ih amno hoi ampa loe paroeai dawnrai hoi: toe to tiah kaom hmuen to mi khaeah doeh thuih han ai ah lok a paek.
56I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.