Luka 11
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Anih loe ahmuen maeto ah caeh moe, lawkthuih pacoengah, a hnukbang maeto mah anih khaeah, Angraeng, Johan mah a hnukbang kaminawk hanah lawkthuih patuk baktih toengah, kaicae han doeh lawkthuihaih na patuk ah, tiah a naa.
1I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
2Anih mah nihcae khaeah, Lawk na thuih o naah, Van ah kaom kaicae Ampa, na hmin saiqathaih om nasoe. Na prae angzo lai nasoe, van ih baktih toengah, na koehhaih long nuiah koep nasoe.
2I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
3Ni thokkruek kaicae han caaknaek na paek ah.
3Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
4Kaicae khae laiba tawn kaminawk ka tahmen o baktih toengah, ka sak o ih zaehaihnawk to tahmen ah. Pacuekhaih thungah na hoi hmah; kami zae ban thung hoi na loisak ah:
4I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
5Anih mah nihcae khaeah, Nangcae thung ih kami maeto loe ampui maeto tawnh, anih loe ampui khaeah qum taning ah caeh moe, Ampui takaw kae thumto na coi raeh;
5I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
6kholong caeh kam pui kai khaeah angzoh, toe a hmaa ah patoem han tidoeh ka tawn ai, tiah a naa.
6Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
7To naah imthung ah kaom anih mah, Raihaih na paek hmah, thok ka takraeng boeh, vaihi ka caanawk hoi nawnto ka iih o boeh; hmuen paek han ih kang thawk thai mak ai, tiah a naa.
7A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
8Kang thuih o, Anih loe angmah ih ampui ah oh pongah takaw paek han ih angthawk mak ai, a hnik pae khruek pongah ni anih mah angthawk ueloe, a koeh zetto paek tih.
8Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
9To pongah kang thuih o, Hniah, paek tih; pakrong ah, hnu tih; takhuek ah, na paong pae tih.
9I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
10Hni kami loe hak; pakrong kami loe hnuk; takhuek kami loe paong pae tih.
10Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
11Nangcae thungah ampa ah kaom kami, Na capa mah takaw na hni nahaeloe, anih han thlung na paek tih maw? To tih ai boeh loe tanga na hni nahaeloe, anih han pahui na paek tih maw?
11Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
12To tih ai boeh loe aadui na hni nahaeloe, anih han sataai na paek tih maw?
12Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
13Kasae nangcae mah mataeng doeh, na caanawk han kahoih hmuen paek na panoek o nahaeloe, van ah kaom nam pa mah cae loe hni kaminawk khaeah Kacai Muithla nazetto maw paek aep tih? tiah a naa.
13Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
14Lokaa kami takoh thung ih taqawk sae maeto anih mah haek pae. Takoh thung hoi taqawk tacawt pacoengah loe, lokaa to lok apaeh; to pongah kaminawk loe dawnrai o.
14I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
15Toe thoemto kaminawk mah, Anih loe kalen koek taqawk Beelzebub ih ahmin hoiah ni taqawknawk to haek, tiah thuih o.
15Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
16Kalah kaminawk mah loe van bang ih angmathaih maeto hnuksak hanah anih to tanoek o.
16A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
17Anih mah nihcae poekhaih to panoek pae naah, nihcae khaeah, maeto hoi maeto ampraek moe, angtuh nahaeloe, prae to amro tih; imthong doeh maeto hoi maeto ampraek moe, angtuh nahaeloe, amtim tih.
17Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
18Setan doeh maeto hoi maeto ampraek moe, angmah hoi angmah angtuh nahaeloe, kawbangah maw a prae to angdoe thai tih? Toe nangcae mah loe Beelzebub ih ahmin hoiah ni taqawknawk to ka haek, tiah na thuih o.
18Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
19Beelzebub ih ahmin hoiah taqawknawk to ka haek nahaeloe, na caanawk mah loe mi ih ahmin hoiah maw taqawknawk to haek o? To pongah nihcae ni nangcae lokcaekkung ah ni om o tih.
19Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
20Toe taqawknawk to Sithaw ih banpazung hoiah ka haek nahaeloe, Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae loe nangcae nuiah phak boeh.
20Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
21Thacak kami mah a im to maiphaw hoiah toep naah ni, angmah ih hmuenmaenawk to cuem.
21Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
22Toe anih pong thacak kue kami anih khaeah angzoh moe, anih to pazawk naah loe, anih mah oep ih maiphaw to anih khae hoi lak pae ving moe, anih ih hmuennawk to haeh pae phaeng.
22Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
23Kai hoi nawnto om ai kami loe kai ih misa ah oh: kai hoi nawnto amkhueng ai kami loe, ampraek phang.
23Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
24To kami takoh thung hoiah kaciim ai muithla tacawt naah, muithla loe ahmuen kazaek ah caeh moe, anghakhaih ahmuen to pakrong; toe tidoeh hnu ai, to pongah anih mah, Ka caehtaak ih im ah kam laem let han, tiah a thuih.
24Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
25Anih amlaem let naah, kaciim bit ah pahuih moe, taprikcai ih im to a hnuk.
25A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
26To naah anih mah caeh moe, angmah pong kasae kue muithla sarihto a hoih, a thungah akun o moe, to ah oh o: hnukkhuem ah kaom to kami ih khosakhaih dan loe tangsuek ih pongah doeh nung kue, tiah a naa.
26I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
27Anih mah hae loknawk thuih naah, amkhueng kami thung ih nongpata maeto mah anih khaeah, Nang tapen zok hoi nang tahnu tui panae kami loe tahamhoih, tiah a naa.
27I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
28Anih mah, Sithaw lok to thaih moe, sah kaminawk loe to kaminawk pongah tahamhoih o kue, tiah a naa.
28A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
29Paroeai kaminawk nawnto amkhueng o naah, anih mah, Hae dung ih kaminawk loe kasae kaminawk ah ni oh o: nihcae loe angmathaih maeto pakrong o; tahmaa Jonah angmathaih khue ai ah loe, angmathaih paek mak ai boeh.
29A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
30Jonah loe Nineveh kaminawk khaeah angmathaih maeto ah oh baktih toengah, kami Capa doeh hae dung kaminawk ih angmathaih ah om tih.
30Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
31Lokcaek naah aloih bang ih siangpahrang nongpata loe hae dung kaminawk hoi nawnto angdoe ueloe, nihcae to zaehaih net tih: to nongpata loe Solomon palunghahaih lok to tahngaih hanah, kangtaeng koek long ahmuen hoiah angzoh; khenah, Solomon pong kalen kue haeah oh.
31Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
32Lokcaek naah Nineveh kaminawk loe hae dung kaminawk hoi nawnto angdoe o ueloe, nihcae to zaehaih net o tih: nihcae loe Jonah mah lokthuih naah dawnpakhuem o; khenah, Jonah pong kalen kue haeah oh.
32Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
33Mi mah doeh, hmaithawk hmai paang naah, kamtueng ai ahmuen ah suem vai ai, takho hoiah doeh khuk vai ai, imthung ah angzo kaminawk mah aanghaih hnuk o thai hanah, hmai paanghaih ahmuen ah ni a suek o.
33Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
34Mik loe takpum aanghaih ah oh: na mik aang naah ni, na takpum boih to aang; toe na mik aang ai naah, na takpum to ving boih.
34Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
35To pongah na takpum ah kaom hmai to vingsak han ai ah acoe ah.
35Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
36Na takpum to aang boih moe, vinghaih tetta doeh om ai nahaeloe, ka aang hmaithawk hmai mah ang toeh ih baktih toengah, takpum to aang boih tih, tiah a naa.
36Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
37Anih lokthuih pacoengah, Farasi kami maeto mah anih hoi nawnto buhcaak hanah kawk: buhcaak hanah anih loe caeh moe, buhkung ah anghnut.
37A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
38Anih loe ban amsae hmaloe ai ah buh a caak, tiah Farasi kami mah hnuk naah dawnrai.
38Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
39Angraeng mah anih khaeah, Nangcae Farasi kaminawk loe boengloeng hoi sabae to a nui bang kathoeng ah pasaeh o, toe na thung bangah loe amoehhaih hoi sethaih hoiah ni koi.
39I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
40Nangcae kamthunawk, a nui bang sah Kami mah na ai maw a thung bang doeh sak?
40Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
41Na tawnh o ih to baktih hmuennawk to kamtang kaminawk hanah paek oh; to tiah nahaeloe khenah, hmuennawk loe nangcae han ciim boih.
41Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
42Farasi kaminawk, khosak na bing o! Cungsim, cungpram hoi congca hmuihoih aannawk hato thungah maeto na paek o, toe toenghaih hoi Sithaw amlunghaih to na caeh o taak ving: kalah hmuennawk sak hanah caehtaak ai ah, hae hmuennawk hae na sak o boih han oh.
42Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
43Farasi kaminawk, khosak na bing o! Sineko ah anghnuthaih hmuensang to na koeh o moe, hmuenmae zawhhaih ahmuen ah saiqat paekhaih to na koeh o.
43Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
44Angsah thaih, Ca tarik kaminawk hoi Farasi kaminawk, khosak na bing o! Nangcae loe kamtueng ai, kaminawk mah a nuiah cawh o ih taprong hoiah ni nang hmong o, tiah a naa.
44Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
45To naah daan kop kami maeto mah anih khaeah, Patukkung, hae hmuennawk hoiah kaicae kasae nang thuih, tiah a naa.
45I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
46Jesu mah, Daan kop kaminawk, Nangcae doeh khosak na bing o! Pazawk ai ih hmuenzit to kaminawk han na phawh o sak nganga, nangmacae mah loe banpazung maeto hoiah mataeng doeh na sui o ai.
46A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
47Khosak na bing o! Nam panawk mah tahmaanawk to hum o pongah, tahmaanawk ih taprong to na sak pae o.
47Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
48Tangtang ni, nangcae loe nam panawk mah sak o ih hmuennawk hnukung ah na oh o: nam panawk mah tahmaanawk hum o pongah ni, nihcae ih taprong to na sak pae o.
48A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
49To pongah Sithaw palunghahaih mah loe, Tahmaa hoi patoeh ih kaminawk to nihcae khaeah ka patoeh han, toe nihcae thung ih thoemto kaminawk to nihcae mah hum o tih, thoemto kaminawk loe pacaekthlaek o tih, tiah thuih, tiah a naa.
49Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
50Long sak tangsuek na hoiah kaom, tahmaanawk boih athii palonghaih pongah lokcaekhaih loe hae dung kaminawk nuiah om tih;
50Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
51loktang kang thuih o, Tempul hoi hmaicam salakah hum o ih, Abel hoi kamtong Zekariah khoek to athii palonghaih pongah kaom lokcaekhaih loe, hae dung kaminawk nuiah om tih.
51Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
52Daan kop kaminawk, Khosak na bing o! Panoekhaih cabi to na lak o ving boeh: nangmacae doeh a thungah na kun o ai, a thungah akun kaminawk doeh na pakaa o, tiah a naa.
52Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
53Hae hmuennawk nihcae khaeah a thuih pae pacoengah, anih palungphuisak moe, paroeai kalah loknawk thuisak hanah, ca tarik kaminawk hoi Farisinawk mah anih to lokdueng o:
53A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
54A thuih ih lok pongah anih zae net o thai hanah, nihcae mah anih to zing o.
54Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.