Luka 19
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Jesu loe Jeriko vangpui ah akun moe, to avang hoiah caeh poe.
1A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2Khenah, to avang ah Zakiah, tiah ahmin kaom kami maeto oh, anih loe tamut cong kaminawk ukkung ah oh pongah, angraeng parai.
2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3Jesu loe mi maw, tito hnuk han a koeh; toe anih loe ahnaem daek pongah, kaminawk salak hoiah Jesu to hnu thai ai.
3I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4Zakiah loe Jesu angzohhaih loklam hma ah cawnh moe, Jesu hnuk hanah thaiduet kung ah dawh.
4A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5Jesu to ahmuen ah phak naah, a khet tahang, to naah Zakiah to a hnuk, anih khaeah, Zakiah, karangah, anghum tathuk ah; vaihniah na im ah ka toem han, tiah a naa.
5A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6Zakiah loe karangah anghum tathuk moe, anghoehaih hoiah anih to toemsak.
6I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7Kaminawk mah hnuk o naah, Anih loe kami zae im ah toem han a caeh, tiah laisaep o thuih.
7A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8Zakiah loe angdoet moe, Angraeng khaeah, Khenah, Angraeng, ka tawnh ih hmuen ahap kamtang kaminawk hanah ka paek; katoeng ai ah kaminawk ih hmuenmae ka lak pae nahaeloe, alet palito ka pathok han, tiah a naa.
8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9Jesu mah anih khaeah, Vaihniah hae imthung ah pahlonghaih phak boeh, anih doeh Abraham ih capa toeng ni.
9I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10Kami Capa loe kanghmaa kami to pakrong moe, pahlong han ih ni angzoh, tiah a naa.
10Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11Kaminawk mah a thuih ih loknawk to tahngaih pae o, Jerusalem a phak o tom boeh moe, kaminawk mah doeh Sithaw ukhaih prae to amtueng roep tih boeh, tiah poek o pongah, patahhaih lok to a thuih pae.
11Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12Nihcae khaeah, Angraeng capa maeto loe siangpahrang ah oh han koeh pongah, amlaem let hanah kholong kangthla ah caeh.
12I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13Anih mah a tamna hato kawk moe, nihcae hanah mina phoisa hato paek, nihcae khaeah, Kam laem let ai karoek to toksah o haih ah, tiah a naa.
13I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14Toe angmah ih prae kaminawk mah anih to hnukma o, Hae kami loe kaicae ukkung ah ohsak han ka koeh o ai, tiah anih khaeah laicaeh patoeh o.
14Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15Anih amlaem naah loe, prae ukkung ah a oh, to pacoengah kami maeto mah phoisa hoi toksak naah kamek nazetto maw hnuk o, tiah panoek thai hanah, phoisa a paek ih tamnanawk to angmah khaeah kawk.
15I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16Hmaloe koek kami loe angzoh moe, Angraeng, na phoisa loe alet hato pung, tiah a naa.
16I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17Anih mah to kami khaeah, Tamna kahoih, tok na sak thaih: hmuen tetta nuiah oepthoh pongah, vangpui hato uk ah, tiah a naa.
17I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18Hnetto haih tamna loe angzoh moe, Angraeng, na phoisa alet pangato pung, tiah a naa.
18A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19Anih mah to kami khaeah doeh, Vangpui pangato uk hanah, to tiah a naa.
19I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20Kalah tamna loe angzoh moe, Angraeng, khenah, na phoisa loe pavawh hoiah ka tapawk moe, ka suek sut:
20A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21nang loe kacip parai kami ah na oh pongah, kang zit: nang loe na suem ai ih ahmuen ah na lak moe, na patit ai ih ahmuen ah na aah, tiah a naa.
21Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22To naah Anih mah to kami khaeah, Nang tamna kasae, Na thuih ih lok baktih toengah lok kang caek han. Kai loe kacip parai kami ah ka oh, ka suem ai ih ahmuen ah ka lak moe, ka patit ai ih ahmuen ah ka aah, tito na panoek tangak:
22I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23kang zoh let naah kangpung phoisa to ka lak hanah, tikhoe phoisa to phoisa athlaeng kami khaeah na suem ai loe? tiah a naa.
23I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24Anih mah a taengah angdoe kaminawk khaeah, Anih khae ih phoisa to la oh loe, phoisa hato tawn kami khaeah paek oh, tiah a naa.
24I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25(Nihcae mah anih khaeah, Angraeng, anih loe phoisa hato tawnh boeh, tiah a naa o.)
25I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26Kang thuih o, Katawn kami hanah loe paek let bae vop tih; katawn ai kami loe, a tawnh ih hmuen mataeng doeh la pae ving tih, tiah a naa.
26I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27Toe ka ukhaih koeh ai ka misanawk to haeah hoi oh loe, nihcae to ka hmaa ah hum oh, tiah naa tih, tiah a thuih pae.
27Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28Hae lokthuih pacoengah, anih Jerusalem ah caeh.
28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29Bethphage hoi Bethani vangpui to phak tom boeh moe, Olive tiah kawk ih mae to phak o naah, anih mah hnukbang kami hnik to patoeh,
29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30nihnik khaeah, Na hma ih avang ah caeh hoih, avang thung na kun hoi naah, mi mah doeh angthueng vai ai, paeh ih laa hrang acaa to na hnu hoi tih: khram hoih loe laa hrang to haeah ze hoih.
30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31Mi kawbaktih mah doeh nang hnik khaeah, Tih han ih laa hrang to na khram hoi loe? tiah dueng nahaeloe, anih khaeah, Angraeng mah laa hrang angtoeng, tiah thui pae hoih, tiah a naa.
31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32Patoeh ih kami hnik loe caeh hoi naah, anih mah nihnik khaeah thuih pae ih lok baktih toengah a hnuk hoi.
32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33Laa hrang to a khram hoi li naah, tawnkung mah nihnik khaeah, Tih han ih laa hrang acaa to na khram hoi loe? tiah a naa.
33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34To naah nihnik mah, Angraeng mah laa hrang angtoeng, tiah a naa hoi.
34A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35Nihnik mah laa hrang to Jesu khaeah zeh hoi pacoengah, nihcae mah laa hrang acaa nuiah kahni padap pae o moe, Jesus to a nuiah angthueng o sak.
35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36Anih caehhaih loklam ah, paroeai kaminawk mah angmacae ih kahni to baih o.
36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37Anih Olive mae tamthuk phak tom naah loe, a hnuk o ih dawnrai hmuenawk boih pongah pop parai a hnukbang kaminawk mah anghoehaih hoiah Sithaw ih ahmin to saphaw o;
37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38Angraeng ih ahmin hoiah angzo Siangpahrang loe tahamhoihaih om nasoe: van prae ah angdaehhaih om nasoe, sang koek ah lensawkhaih om nasoe, tiah a hang o.
38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39Pop parai kaminawk salakah kaom thoemto Farasinawk mah anih khaeah, Patukkung, nang hnukbang kaminawk to thuitaek ah, tiah a naa o.
39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40Anih mah nihcae khaeah, Kang thuih o, nihcae hang ai ah anghngai o duem nahaeloe, thlungnawk hae hang o roep tih, tiah a naa.
40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41Jesu loe Jerusalem phak tom boeh, anih mah vangpui to khet moe, qah haih,
41A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42nang vangpui, hae nangmah ih niah, nang han monghaih sinkung, na panoek nahaeloe hoi tih, toe vaihi loe na mik ah hmuennawk amtueng han ai ah hawk ving boeh.
42Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43Na misanawk mah ahnuk ahma, ang takui o khoep moe, ahmuen kruekah ang ven o khoephaih atue to pha tih.
43Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44Nangmah hoi na caanawk to long ah va o tih, nang khaeah angzohhaih atue to na panoek ai pongah, nihcae mah na nuiah maeto pacoeng maeto kamhong thlung to anghmat o sak mak ai, tiah a naa.
44A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45To pacoengah anih loe tempul thungah caeh moe, hmuenmae zawh moe, qan kaminawk to a haek.
45A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46Nihcae khaeah, Ka im loe lawkthuihaih im ah oh, tiah tarik ih oh: toe nangcae mah loe kamqunawk ohhaih ahmuen ah na sak o, tiah a naa.
46Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47Anih loe tempul thungah nithokkruek kaminawk to patuk. Toe kalen koek qaima, ca tarik kaminawk hoi kami zaehoikungnawk mah hum hanah anih to pakrong o,
47I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48toe a thuih ih lok to kaminawk boih mah tahngai o pongah, hum han atue kahoih hnu o thai ai.
48A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.