Luke 19
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1And entering in, he walked through Jericho.
1A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2And behold, there was a man named Zacheus, who was the chief of the publicans, and he was rich.
2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3And he sought to see Jesus who he was, and he could not for the crowd, because he was low of stature.
3I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4And running before, he climbed up into a sycamore tree, that he might see him; for he was to pass that way.
4A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5And when Jesus was come to the place, looking up, he saw him, and said to him: Zacheus, make haste and come down; for this day I must abide in thy house.
5A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6And he made haste and came down; and received him with joy.
6I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7And when all saw it, they murmured, saying, that he was gone to be a guest with a man that was a sinner.
7A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8But Zacheus standing, said to the Lord: Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor; and if I have wronged any man of any thing, I restore him fourfold.
8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9Jesus said to him: This day is salvation come to this house, because he also is a son of Abraham.
9I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
10Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11As they were hearing these things, he added and spoke a parable, because he was nigh to Jerusalem, and because they thought that the kingdom of God should immediately be manifested.
11Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12He said therefore: A certain nobleman went into a far country, to receive for himself a kingdom, and to return.
12I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13And calling his ten servants, he gave them ten pounds, and said to them: Trade till I come.
13I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14But his citizens hated him: and they sent an embassage after him, saying: We will not have this man to reign over us.
14Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15And it came to pass, that he returned, having received the kingdom: and he commanded his servants to be called, to whom he had given the money, that he might know how much every man had gained by trading.
15I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16And the first came, saying: Lord, thy pound hath gained ten pounds.
16I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17And he said to him: Well done, thou good servant, because thou hast been faithful in a little, thou shalt have power over ten cities.
17I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18And the second came, saying: Lord, thy pound hath gained five pounds.
18A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19And he said to him: Be thou also over five cities.
19I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20And another came, saying: Lord, behold here is thy pound, which I have kept laid up in a napkin;
20A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21For I feared thee, because thou art an austere man: thou takest up what thou didst not lay down, and thou reapest that which thou didst not sow.
21Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22He saith to him: Out of thy own mouth I judge thee, thou wicked servant. Thou knewest that I was an austere man, taking up what I laid not down, and reaping that which I did not sow:
22I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23And why then didst thou not give my money into the bank, that at my coming, I might have exacted it with usury?
23I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24And he said to them that stood by: Take the pound away from him, and give it to him that hath ten pounds.
24I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25And they said to him: Lord, he hath ten pounds.
25I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26But I say to you, that to every one that hath shall be given, and he shall abound: and from him that hath not, even that which he hath, shall be taken from him.
26I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27But as for those my enemies, who would not have me reign over them, bring them hither, and kill them before me.
27Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28And having said these things, he went before, going up to Jerusalem.
28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29And it came to pass, when he was come nigh to Bethphage and Bethania, unto the mount called Olivet, he sent two of his disciples,
29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30Saying: Go into the town which is over against you, at your entering into which you shall find the colt of an ass tied, on which no man ever hath sitten: loose him, and bring him hither.
30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31And if any man shall ask you: Why do you loose him? you shall say thus unto him: Because the Lord hath need of his service.
31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32And they that were sent, went their way, and found the colt standing, as he had said unto them.
32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33And as they were loosing the colt, the owners thereof said to them: Why loose you the colt?
33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34But they said: Because the Lord hath need of him.
34A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35And they brought him to Jesus. And casting their garments on the colt, they set Jesus thereon.
35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36And as he went, they spread their clothes underneath in the way.
36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37And when he was now coming near the descent of mount Olivet, the whole multitude of his disciples began with joy to praise God with a loud voice, for all the mighty works they had seen,
37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38Saying: Blessed be the king who cometh in the name of the Lord, peace in heaven, and glory on high!
38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39And some of the Pharisees, from amongst the multitude, said to him: Master, rebuke thy disciples.
39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40To whom he said: I say to you, that if these shall hold their peace, the stones will cry out.
40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41And when he drew near, seeing the city, he wept over it, saying:
41A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42If thou also hadst known, and that in this thy day, the things that are to thy peace; but now they are hidden from thy eyes.
42Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43For the days shall come upon thee, and thy enemies shall cast a trench about thee, and compass thee round, and straiten thee on every side,
43Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44And beat thee flat to the ground, and thy children who are in thee: and they shall not leave in thee a stone upon a stone: because thou hast not known the time of thy visitation.
44A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45And entering into the temple, he began to cast out them that sold therein, and them that bought.
45A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46Saying to them: It is written: My house is the house of prayer. But you have made it a den of thieves.
46Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47And he was teaching daily in the temple. And the chief priests and the scribes and the rulers of the people sought to destroy him:
47I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48And they found not what to do to him: for all the people were very attentive to hear him.
48A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.