Pjalm 102
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1IEOWA, kom kotin ereki ai kapakap, o ai weriwer en lel o n komui!
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2Kom der kotin karirala jila n ir mo i ni ran en ai apwal; kom kotin kapaike do n ia karo n omui kan; ni ran o, me i likelikwir, kom kotin ma n i ia mada n !
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3Pwe ai ran akan kin ta n wei dueta adiniai, o kokon ai kan ro n alar dueta nan kijiniai.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4Kapedi mo n edier dueta ra, I me i monoke kila ai ma n ama n a.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5Kokon o uduk ai mo n penaer pweki ai weriwer o ja n eja n .
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6N ai rajo n pelikan nan jap tan, o rajo n daap nan waja lijelipi n .
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7I kin papad o rajo n manpir kelep amen, me mondi pon oj en im o.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8Ai imwintiti kin lalaue ia ja n ni manja n lel ni jautik, o me palian ia, kin kaula kin ia.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9Pwe i kin ka n ka n paj dueta prot, o lim ai pil kin doloki pil en maj ai.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10Pweki omui o n io n o o n io n melel; pwe kom kotin pok ia da, ap kaje ia di.
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11Ai ran akan ta n wei dueta mota, o i mo n edier dueta ra.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12A komui Mai n leowa pan kotikoteta kokolata, o kupur omui pan ja n eu kainok lel eu potopoteta.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13Kom pan kotida o kupurela Jion, pwe anjau leler, mo kom pan kotin mak o n i, a auer leler.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14Pwe japwilim omui ladu kan kin pok o n takai (en Jion), o re injenjuedeki moan im akan,
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15O men liki kan pan majak mar en leowa, o Nanmarki en jap akan karoj omui li n an.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16Pwe leowa kotin kauadar Jion. A kotin pwarada ni a li n an.
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17A kotin wukedoke do n kapakap en me jamama o, o a jota kotin mamaleki a kapakap.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18Mepukat pan kileledi o n kainok en mur akan; o wei eu, me pan wiaui, pan kapi n a Ieowa.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19Pwe a kotin irero n ja n mol a jaraui ileile; Ieowa kotin irero n jappa jan nanla n .
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20Pwen ereki ja n eja n en me jalidi kan, pwen lapwada, me kiledi o n er kamela.
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21Pwe mar en Ieowa en lolok jili nan Jion, o a kapi n apa nan Ierujalem.
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22Kainok kan lao pokon pene o wei kan, pwen papa o n Ieowa.
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23A kotiki ja n er ai kelail pon al o, a kamotemotelar ai ran akan.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24I potoan o n : Ai Kot, kom der kotikiwei ja n ia ni apali en ai ran akan. Omui par akan kin ja n eu kainok lel eu kokolata.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25Kom kotin kajonedier jappa maj o, o la n pokon me dodok en lim omui.
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26Irail pan jorela, a kom pan kotikot eta. Irail pan mari n ala rajo n tuk en likau eu. Kom pan kotin kawuk ir ala likamata likau eu, irail ap pan wukila.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27A kom pan deudeuta o anjaun omui rojon jota pan tukedi.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28Nain japwilim omui ladu kan pan mimieta, o kadaudok a pan pwaida re omui.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
no verse 29 in this text
29Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.