Pjalm 73
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1MELEL, Kot kompoke pan men Ijrael, irail me makelekel nan monion arail.
1Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2A n ai, ekij ta, a na i kat pan lodi, o I koren io n krijedi ni ai kakakawei.
2Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3Pwe I juedeki me aklapalap akan, ni ai kila n er en me japu n akn ar pwaidar.
3Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4Pwe jota apwal kot lel o n irail ni ar pan mela, re kin kelail o war arail wilar melel.
4Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5Jota ar apwal kot dueta aramaj tei kan, o re jota pan kalokolok dueta aramaj tei kan.
5V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6Ari aklapalap, iei kapwat en tapin wor arail, o arail likau, iei arail tiak weit.
6Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7Por en maj arail tikitik o jued kilar ar wilar, o re kin wiada, me re ino n io n .
7Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8Re kin mamaleki meakaroj, o re kin lokelokaia me jued, o re kin lalaue o lokaia ni ar aklapalap.
8Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9Dene arail lokaia tapi ja n nanla n , o me irail indinda, dene I eta me pu n ni jappa.
9Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10I me aramaj akan lokididi o n irail; o pil totoia re kin nimala.
10A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11Re kin inda: Iaduen, Kot pan kotin injenoki irail? O menda ren me aklapalap irail?
11Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12Kila n , iduen me doo ja n Kot akan; irail meid pai nin jappa, o re pan kapwapwala.
12Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13Iaduen, likamata jota katopa ai kamakelekeladar mo n io n i o kaminela pa i kat ni me pu n ?
13Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14Pwe ran karoj i pan kalokolok, o ni manjan karoj ai kamekam mia.
14Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15Koren io n i pil pan indinda dueta irail, a jo, pwe i de pan juedeki japwilim omui jeri kan karoj ja n maj kokodo lel met.
15Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16I ap madamadaua duen mepukat, pwen dedeki, a i jota kak o n .
16Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17N ai lao pedelo n o n mon mol en Kot jaraui o kila n er imwin mo doo ja n Kot akan.
17Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18Melel kom kotin pwili kin irail edi waja likakerij; kom kotin kapup irail edi o n nani pwel.
18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19Iaduen arail mada n joredier. Irail lokidokila, o imwila ’rail meid kamajapwek.
19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20Mai n Ieowa, kom kin kotin kawela mom arail nan kanim o dueta auramen.
20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21Ni ai madak nan mo n io n i, o waiwairok nan ai mudilik kan,
21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22I ap diaradar, me n ai ol pweipwei men, me jota aja meakot; dueta man amen mo omui.
22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23Ari jo, i pan mimieta re omui kokolata, pwe komui kotin kolekol eta pa i pali maun.
23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24Komui kin kalua ia duen kupur omui, o kom pan kotin kajamo ia nan li n an omui.
24Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25Ma komui ta ai Kot, i jota pan anane meakot nanla n de jappa.
25Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26Ma pali war ai o n en i pan dupokala, pil menda, pwe komui Mai n Kot kamait pa i o pwaij ai kokolata.
26Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27Pwe kom kotin ma n i irail, me muei ja n komui pan lokidokila; Kom pan kotin kajapokela karoj, me wuki wei ja n komui.
27Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28A iet ai peren, i en te n ete n o n Kot, o i en kaporoporeki Kot leowa, pwen kalok jili omui wia wia kan karoj.
28Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.