Pjalm 39
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1N ai kan, pwe i ender wia dip ki lo i. I pan jali pena au ai arain en me japun o mi re i.
1Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
2I kadukiedier ai lokaia o nenenlar o jolar inda duen peren a ai kalokolok lalaudalar.
2Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
3Mo n io n i karakaradar nan kapedi, o ma i pan tamanda mepukat, a rajo n kijiniai lulada; i ap lokaia kida lo i.
3Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
4Mai n , kotin padaki o n ia, me maur i pan imwijokela, o imwi pan ai ran akan, me i pan jamoer.
4Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
5Ma n i, ai ran akan dueta talap en pa en aramaj re omui; o maur i likamata jota meakot mo ’mui. Melel aramaj, me kin keleki pein i, kin dueta adiniai.
5Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
6Re kin alialu jili rajo n mota, re kin katoutouki pein irail dodok mal. Re kin nanak pena ap jaja, ij me pan naineki.
6Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
7Ari Mai n , ij me i en auiaui? I kaporoporeki komui.
7Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
8Dore ia la ja n dip ai karoj, o kom der mueid o n , me pweipwei kan en kaurur kin ia.
8Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
9I pan nenenla o jota jar paja n au ai, pwe kom kotin wiadar.
9A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
10Kotin katukiedi omui kaloko ia; pwe n ai dupok kilar ai kalokolok pan lim omui.
10Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
11Ma kom pan kaloke amen pweki dip a, mom a kajelel ap pan juedala likamada man en mot ka n ala. O meid mal aramaj karoj!
11Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
12Mai n kom kotin ereki ni kapakap, o ma n i ai likwir, o der japaimokid ni ai ja n eja n , pwe n ai japwilim omui men kairu o pweledan omui wei men dueta jam ai kan karoj.
12Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
13Kom kotin muei ja n ia, pwe i en kelailada, mon ai pan kokowei o jolar mia.
13Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
no verse 14 in this text
14Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.