Psalms 109
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Hold not thy peace, O God of my praise;
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2For the mouth of the wicked and the mouth of the deceitful are opened against me: they have spoken against me with a lying tongue.
2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3They compassed me about also with words of hatred; and fought against me without a cause.
3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4For my love they are my adversaries: but I give myself unto prayer.
4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5And they have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6Set thou a wicked man over him: and let Satan stand at his right hand.
6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7When he shall be judged, let him be condemned: and let his prayer become sin.
7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8Let his days be few; and let another take his office.
8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9Let his children be fatherless, and his wife a widow.
9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10Let his children be continually vagabonds, and beg: let them seek their bread also out of their desolate places.
10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11Let the extortioner catch all that he hath; and let the strangers spoil his labour.
11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12Let there be none to extend mercy unto him: neither let there be any to favour his fatherless children.
12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13Let his posterity be cut off; and in the generation following let their name be blotted out.
13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14Let the iniquity of his fathers be remembered with the LORD ; and let not the sin of his mother be blotted out.
14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15Let them be before the LORD continually, that he may cut off the memory of them from the earth.
15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16Because that he remembered not to shew mercy, but persecuted the poor and needy man, that he might even slay the broken in heart.
16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17As he loved cursing, so let it come unto him: as he delighted not in blessing, so let it be far from him.
17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18As he clothed himself with cursing like as with his garment, so let it come into his bowels like water, and like oil into his bones.
18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19Let it be unto him as the garment which covereth him, and for a girdle wherewith he is girded continually.
19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20Let this be the reward of mine adversaries from the LORD , and of them that speak evil against my soul.
20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21But do thou for me, O GOD the Lord, for thy name’s sake: because thy mercy is good, deliver thou me.
21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22For I am poor and needy, and my heart is wounded within me.
22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23I am gone like the shadow when it declineth: I am tossed up and down as the locust.
23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24My knees are weak through fasting; and my flesh faileth of fatness.
24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25I became also a reproach unto them: when they looked upon me they shaked their heads.
25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26Help me, O LORD my God: O save me according to thy mercy:
26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27That they may know that this is thy hand; that thou, LORD , hast done it.
27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28Let them curse, but bless thou: when they arise, let them be ashamed; but let thy servant rejoice.
28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29Let mine adversaries be clothed with shame, and let them cover themselves with their own confusion, as with a mantle.
29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30I will greatly praise the LORD with my mouth; yea, I will praise him among the multitude.
30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31For he shall stand at the right hand of the poor, to save him from those that condemn his soul.
31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.