Salmos 69
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Salve-me, ó Deus, pois as águas subiram até o meu pescoço!
1Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.
2Afundo em lama profunda, onde não há onde firmar os pés. Entrei em águas profundas, onde as correntezas me encobrem.
2Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
3Estou exausto de tanto clamar. Minha garganta está seca. Meus olhos fraquejam de tanto procurar pelo meu Deus.
3Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
4Aqueles que me odeiam sem motivo são mais numerosos que os cabelos da minha cabeça. Aqueles que querem me destruir, sendo meus inimigos injustamente, são poderosos. Tenho que restituir o que não roubei.
4Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
5Ó Deus, o Senhor conhece a minha insensatez. Meus pecados não estão escondidos do Senhor.
5Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
6Não deixe que aqueles que esperam no Senhor sejam envergonhados por minha causa, Senhor DEUS dos Exércitos. Não deixe que aqueles que buscam o Senhor sejam desonrados por minha causa, ó Deus de Israel.
6Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
7Pois, por sua causa, tenho suportado afrontas. A vergonha cobriu o meu rosto.
7Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
8Tornei-me um estranho para os meus irmãos, um estrangeiro para os filhos da minha mãe.
8Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
9Pois o zelo pela sua casa me consome. As afrontas daqueles que o afrontam caíram sobre mim.
9Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
10Quando chorei e jejuei, isso se tornou em afronta para mim.
10Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
11Quando fiz de pano de saco a minha roupa, tornei-me motivo de zombaria para eles.
11Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
12Aqueles que se sentam à porta da cidade falam de mim. Eu sou a canção dos bêbados.
12Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
13Mas, quanto a mim, a minha oração é ao SENHOR, num tempo aceitável. Ó Deus, na abundância do seu amor leal, responda-me com a verdade da sua salvação.
13Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
14Livre-me da lama, e não me deixe afundar. Que eu seja liberto daqueles que me odeiam, e das águas profundas.
14Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
15Não deixe que as correntezas das águas me encubram, nem deixe que as profundezas me engulam. Não deixe que a cova feche a sua boca sobre mim.
15Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
16Responda-me, SENHOR, pois o seu amor leal é bom. Segundo a multidão das suas ternas misericórdias, volte-se para mim.
16Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
17Não esconda o seu rosto do seu servo, pois estou em angústia. Responda-me depressa!
17Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
18Aproxime-se da minha alma e resgate-a. Livre-me por causa dos meus inimigos.
18A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
19O Senhor conhece a minha afronta, a minha vergonha e a minha desonra. Todos os meus adversários estão diante do Senhor.
19Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
20A afronta partiu o meu coração, e estou cheio de tristeza. Procurei por alguém que tivesse pena, mas não houve ninguém; por consoladores, mas não encontrei nenhum.
20Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
21Também me deram veneno por comida. Na minha sede, deram-me vinagre para beber.
21Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
22Que a mesa diante deles se torne um laço. Que se torne uma retribuição e uma armadilha.
22Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
23Que os seus olhos escureçam, para que não possam ver. Que as suas costas fiquem continuamente curvadas.
23Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
24Derrame sobre eles a sua indignação. Que o furor da sua ira os alcance.
24Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
25Que a habitação deles fique desolada. Que ninguém habite em suas tendas.
25Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
26Pois eles perseguem aquele a quem o Senhor feriu. Eles falam da dor daqueles a quem o Senhor afligiu.
26Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
27Acrescente crime sobre crime a eles. Não deixe que eles entrem na sua justiça.
27Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
28Que eles sejam apagados do livro da vida, e não sejam inscritos com os justos.
28Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
29Mas eu estou em dor e angústia. Que a sua salvação, ó Deus, me proteja.
29Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
30Louvarei o nome de Deus com uma canção, e o engrandecerei com ações de graças.
30Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
31Isso agradará mais ao SENHOR do que um boi, ou um touro com chifres e cascos.
31I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
32Os humildes viram isso e se alegram. Vocês que buscam a Deus, que o seu coração viva.
32A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
33Pois o SENHOR ouve os necessitados, e não despreza o seu povo cativo.
33To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
34Que os céus e a terra o louvem; os mares, e tudo o que neles se move!
34Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
35Pois Deus salvará Sião, e construirá as cidades de Judá. Eles se estabelecerão lá, e a possuirão.
35Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
36Os filhos também dos seus servos a herdarão. Aqueles que amam o seu nome habitarão nela.
36Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
no verse 37 in this text
37Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.