Tiago 1
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, às doze tribos que estão na Dispersão: Saudações.
1Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
2Considerem motivo de grande alegria, meus irmãos, quando passarem por diversas provações,
2Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
3sabendo que a provação da sua fé produz perseverança.
3Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4Deixem que a perseverança complete a sua obra, para que vocês sejam perfeitos e completos, sem lhes faltar nada.
4Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5Mas, se algum de vocês precisa de sabedoria, peça-a a Deus, que dá generosamente a todos, sem censurar, e ela lhe será dada.
5Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
6Peça, porém, com fé, sem duvidar de nada, pois aquele que duvida é semelhante à onda do mar, impelida e agitada pelo vento.
6Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7Pois esse homem não deve pensar que receberá alguma coisa do Senhor.
7Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
8É um homem de mente dividida, inconstante em todos os seus caminhos.
8Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
9O irmão de condição humilde glorie-se na sua alta posição;
9Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10e o rico, na sua humilhação, porque ele passará como a flor da erva.
10A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
11Pois o sol se levanta com o vento abrasador e seca a erva; a flor cai, e a sua bela aparência desaparece. Assim também o rico murchará em seus empreendimentos.
11Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12Bem-aventurado é aquele que suporta a provação, pois, depois de ser aprovado, receberá a coroa da vida, que o Senhor prometeu aos que o amam.
12Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
13Ninguém, ao ser tentado, diga: “Sou tentado por Deus”; pois Deus não pode ser tentado pelo mal, e ele mesmo a ninguém tenta.
13Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
14Mas cada um é tentado quando é atraído e seduzido pela sua própria cobiça.
14Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15Então a cobiça, tendo concebido, dá à luz o pecado. E o pecado, quando atinge a maturidade, gera a morte.
15Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16Não se enganem, meus amados irmãos.
16Nebluďtež, bratří moji milí.
17Toda boa dádiva e todo dom perfeito vêm do alto, descendo do Pai das luzes, em quem não pode haver variação nem sombra de mudança.
17Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
18Por sua própria vontade, ele nos gerou pela palavra da verdade, para que fôssemos como que as primícias das suas criaturas.
18On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19Portanto, meus amados irmãos, que cada um seja pronto para ouvir, tardio para falar e tardio para se irar;
19A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20pois a ira do homem não produz a justiça de Deus.
20Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21Portanto, livrando-se de toda impureza e de todo excesso de maldade, recebam com humildade a palavra implantada, que é capaz de salvar as suas almas.
21Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22Mas sejam praticantes da palavra, e não apenas ouvintes, enganando a si mesmos.
22Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23Pois, se alguém é ouvinte da palavra e não praticante, é semelhante a um homem que contempla o seu rosto natural num espelho;
23Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
24pois ele vê a si mesmo, vai embora, e logo se esquece de como ele era.
24Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25Mas aquele que examina atentamente a lei perfeita da liberdade e nela persevera, não sendo um ouvinte que se esquece, mas alguém que pratica a obra, será abençoado naquilo que faz.
25Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
26Se alguém entre vocês pensa ser religioso, mas não refreia a sua língua, antes engana o seu próprio coração, a religião desse homem é inútil.
26Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27A religião pura e imaculada diante do nosso Deus e Pai é esta: visitar os órfãos e as viúvas nas suas aflições, e manter-se incontaminado do mundo.
27Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.