مزامیر 35
Old Persian Version (ترجمه قدیم)Translation
Old Persian Version (ترجمه قدیم)
Kralice Bible (1613)
1ای خداوند با خصمان من مخاصمه نما و جنگ کن با آنانی که با من جنگ میکنند.
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
2سپر و مجن را بگیر و به اعانت من برخیز.
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
3و نیزه را راست کن و راه را پیش روی جفاکنندگانم ببند و بهجان من بگو من نجات توهستم.
3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
4خجل و رسوا شوند آنانی که قصد جان من دارند و آنانی که بداندیش منند، برگردانیده وخجل شوند.
4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
5مثل کاه پیش روی باد باشند وفرشته خداوند ایشان را براند.
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
6راه ایشان تاریکی و لغزنده باد. و فرشته خداوند ایشان را تعاقب کند.
6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
7زیرا دام خود را برای من بیسبب درحفرهای پنهان کردند که آن را برای جان من بیجهت کنده بودند.
7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
8هلاکت ناگهانی بدو برسد و دامی که پنهان کرد خودش را بگیرد و در آن به هلاکت گرفتار گردد.
8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
9و اما جان من در خداوندوجد خواهد کرد و در نجات او شادی خواهدنمود.
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
10همه استخوانهایم میگویند «ای خداوندکیست مانند تو که مسکین را از شخص قوی تر ازاو میرهاند و مسکین وفقیر را از تاراج کننده وی.»
10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
11شاهدان کینه ور برخاستهاند. چیزهایی را که نمی دانستم از من میپرسند.
11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
12به عوض نیکویی بدی به من میکنند. جان مرا بیکس گردانیدهاند.
12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
13و اما من چون ایشان بیمار میبودند پلاس میپوشیدم. جان خود را به روزه میرنجانیدم ودعایم به سینهام برمی گشت.
13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
14مثل آنکه اودوست و برادرم میبود، سرگردان میرفتم. چون کسیکه برای مادرش ماتم گیرد، از حزن خم میشدم.
14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
15ولی چون افتادم شادیکنان جمع شدند. آن فرومایگان بر من جمع شدند. و کسانی که نشناخته بودم مرا دریدند و ساکت نشدند.
15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
16مثل فاجرانی که برای نان مسخرگی میکنند. دندانهای خود را بر من میافشردند.
16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
17ای خداوند تا به کی نظر خواهی کرد! جانم را ازخرابیهای ایشان برهان و یگانه مرا از شیربچگان.
17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
18و تو را در جماعت بزرگ حمد خواهم گفت. ترا در میان قوم عظیم تسبیح خواهم خواند.
18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
19تاآنانی که بیسبب دشمن منند، بر من فخر نکنند. وآنانی که بر من بیسبب بغض مینمایند، چشمک نزنند.
19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
20زیرا برای سلامتی سخن نمی گویند و برآنانی که در زمین آرامند سخنان حیله آمیز را تفکرمی کنند.
20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21و دهان خود را بر من باز کرده، میگویند هه هه چشم ما دیده است.
21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22ای خداوند تو آن را دیدهای پس سکوت مفرما. ای خداوند از من دور مباش.
22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23خویشتن را برانگیز وبرای داد من بیدار شو، ای خدای من و خداوند من برای دعوی من.
23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24ای یهوه خدایم مرا موافق عدل خود داد بده، مبادا بر من شادی نمایند.
24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25تادر دل خود نگویند اینک مراد ما. تا نگویند او رابلعیدهایم.
25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
26و آنانی که در بدی من شادند، با هم خجل و شرمنده شوند. و آنانی که بر من تکبرمی کنند، به خجلت و رسوایی ملبس شوند.
26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
27آنانی که خواهان حق منند ترنم و شادی نمایند. و دائم گویند خداوند بزرگ است که به سلامتی بنده خود رغبت دارد.
27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
28و زبانم عدالت تو را بیان خواهد کرد و تسبیح تو را تمامی روز.
28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.