תְהִלִּים

New Testament

מתיוסנט מארקהבְּשׂוֹרָה הַקְּדוֹשָׁה עַל־פִּי לוּקָסג'וןמַעֲשֵׂי הַשְּׁלִיחִיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הָרוֹמִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הָרִאשׁוֹנָה אֶל־הַקּוֹרִנְתִּיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הָשֵּׁנִית אֶל־הַקּוֹרִנְתִּיִיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַגָּלָטִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הָאֶפְסִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַפִּילִפִּיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַקּוֹלַסִּים1 סלוניס2 סלוניס1 טימותי2 טימותיאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס אֶל־טִיטוֹסאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס אֶל־פִּילֵימוֹןאִגֶּרֶת אֶל־הָעִבְרִיםאִגֶּרֶת יַעֲקֹבהָאִגֶּרֶת הָרִאשׁוֹנָה לְפֶטְרוֹס הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשֵּׁנִית לְפֶטְרוֹס הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הָרִאשׁוֹנָה לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשֵּׁנִית לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשְּׁלִישִׁית לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַאִגֶּרֶת יְהוּדָהחזוֹן יוֹחָנָן
Chapter 90
Modern Hebrew Bible
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

תְהִלִּים 90

Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1תפלה למשה איש האלהים אדני מעון אתה היית לנו בדר ודר׃
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2בטרם הרים ילדו ותחולל ארץ ותבל ומעולם עד עולם אתה אל׃
2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3תשב אנוש עד דכא ותאמר שובו בני אדם׃
3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4כי אלף שנים בעיניך כיום אתמול כי יעבר ואשמורה בלילה׃
4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5זרמתם שנה יהיו בבקר כחציר יחלף׃
5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6בבקר יציץ וחלף לערב ימולל ויבש׃
6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7כי כלינו באפך ובחמתך נבהלנו׃
7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8שת עונתינו לנגדך עלמנו למאור פניך׃
8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9כי כל ימינו פנו בעברתך כלינו שנינו כמו הגה׃
9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10ימי שנותינו בהם שבעים שנה ואם בגבורת שמונים שנה ורהבם עמל ואון כי גז חיש ונעפה׃
10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11מי יודע עז אפך וכיראתך עברתך׃
11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12למנות ימינו כן הודע ונבא לבב חכמה׃
12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13שובה יהוה עד מתי והנחם על עבדיך׃
13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14שבענו בבקר חסדך ונרננה ונשמחה בכל ימינו׃
14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15שמחנו כימות עניתנו שנות ראינו רעה׃
15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16יראה אל עבדיך פעלך והדרך על בניהם׃
16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17ויהי נעם אדני אלהינו עלינו ומעשה ידינו כוננה עלינו ומעשה ידינו כוננהו׃
17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.