תְהִלִּים 74
Modern Hebrew BibleTranslation
Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1משכיל לאסף למה אלהים זנחת לנצח יעשן אפך בצאן מרעיתך׃
1Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2זכר עדתך קנית קדם גאלת שבט נחלתך הר ציון זה שכנת בו׃
2Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3הרימה פעמיך למשאות נצח כל הרע אויב בקדש׃
3Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4שאגו צרריך בקרב מועדך שמו אותתם אתות׃
4Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5יודע כמביא למעלה בסבך עץ קרדמות׃
5Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6ועת פתוחיה יחד בכשיל וכילפת יהלמון׃
6A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7שלחו באש מקדשך לארץ חללו משכן שמך׃
7Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8אמרו בלבם נינם יחד שרפו כל מועדי אל בארץ׃
8Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9אותתינו לא ראינו אין עוד נביא ולא אתנו ידע עד מה׃
9Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10עד מתי אלהים יחרף צר ינאץ אויב שמך לנצח׃
10I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11למה תשיב ידך וימינך מקרב חוקך כלה׃
11Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12ואלהים מלכי מקדם פעל ישועות בקרב הארץ׃
12Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13אתה פוררת בעזך ים שברת ראשי תנינים על המים׃
13Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14אתה רצצת ראשי לויתן תתננו מאכל לעם לציים׃
14Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15אתה בקעת מעין ונחל אתה הובשת נהרות איתן׃
15Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16לך יום אף לך לילה אתה הכינות מאור ושמש׃
16Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17אתה הצבת כל גבולות ארץ קיץ וחרף אתה יצרתם׃
17Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18זכר זאת אויב חרף יהוה ועם נבל נאצו שמך׃
18Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19אל תתן לחית נפש תורך חית ענייך אל תשכח לנצח׃
19Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20הבט לברית כי מלאו מחשכי ארץ נאות חמס׃
20Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21אל ישב דך נכלם עני ואביון יהללו שמך׃
21Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22קומה אלהים ריבה ריבך זכר חרפתך מני נבל כל היום׃
22Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23אל תשכח קול צרריך שאון קמיך עלה תמיד׃
23Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.